Virtuální realitu určitě nemá smysl těm zkušenějším z vás sáhodlouze představovat. A těm méně kovaným postačí vědět, že jde o technologii, jež sestává ze simulovaného, zdánlivě reálného prostředí a interakce s uživatelem.
Virtuální realita
Poměrně často se tímto pojmem setkáváme v lékařství, letectví (instruktáž, bojový výcvik, řešení situací) nebo – což je určitě bližší mladším čtenářům – ve světě počítačových her.
A teď si představte, že v Číně se zdvihá naprosto nový hit, jak informujeCNBC.com. Představte si něco jako virtuálního avatara, za kterého některé podniky a průmyslové špičky neváhají utrácet takřka hříšné peníze.
Že se neorientujete? Nevadí, vysvětlíme. Jde o tzv. virtuální zaměstnance, za které klienti neváhají platit i 300 tisíc korun za rok. Nejde jen o pomyslný krok k novým zítřkům, ale i o reakci na nedávnou „pětiletku“, s jejíž pomocí tamější vláda akcentuje zvýšený důraz na zapojení virtuální reality do sociální sféry.
V Číně jde o velký hit
Server zdůrazňuje, že tyto digitální bytosti dokáží komunikovat v reálném čase, díky strojovému učení reagovat nebo dokonce zpívat. Jde o trend, jenž zainteresovaným firmám dává smysl i ekonomicky. Pomyslný pronájem takového zaměstnance v průměru osciluje mezi 60 až 320 tisíci korunami.
Podle nedávného průzkumu, který vloni na podzim zveřejnila společnost Kantar, nejméně 36 % dotázaných sledovalo vystoupení virtuálního influencera nebo digitální celebrity. Celých 21 procent zaregistrovalo, že vidělo v přímém přenosu virtuálního moderátora.