Je inteligence lidstva již za zenitem?
Bude se naše inteligence rozvíjet dál stejně rychle, zpomalí, nebo začne pozvolna upadat? Jaký smysl má v evoluci vysoká inteligence? Pojďme si zodpovědět pár tíživých otázek o naší budoucnosti.
foto: 3. Dnes je to trojnásobek a odhaduje se, že některé druhy lidí, např. neandrtálci měli v minulosti i větší mozky. Samozřejmě, mezi velikostí mozku a inteligencí nenajdeme přímou úměrnost, ale jistá souvislost jde najít. Mozky dnešních lidí jsou extrémně složité a spotřebovávají 20 % výkonu lidského těla.
Důvodem k prudkému rozvoji mozku byl pravděpodobně život v tlupách, kmenech a vytvoření civilizace. Rozumět si navzájem může představovat problém: kdo má podobné zájmy, jak se kdo chová, komu můžete věřit… hodně věcí na zpracování pro jeden mozek. BBC dobře připomíná, že dnes řešíme, abychom se neztrapnili na veřejnosti, tehdy šlo o holý život.
To všechno lze vysvětlit evolucí a přirozeným výběrem. Je tu ale záhada. Jak mohly vyskočit výkony lidí za posledních sto let? Psychologie to nazývá Flynnův efekt a důvody hledá v našem životním stylu. Kromě inteligence jsme také v průměru vyrostli o 11 cm, přestali hromadně trpět výživovými poruchami, omezili jsme používání jedovatých prvků, jako je olovo, a žijeme na mnohem vyšší úrovni. Jednoduše jsme naplnili genetický potenciál, který čekal na správnou příležitost.
Přichází však horší zprávy ze severu. Např. ve Finsku nebo Norsku bylo zaznamenatelné mezigenerační snížení IQ. To nedokáže zatím nikdo spolehlivě vysvětlit.
Je možné, že naše mozky zlenivěly až moc, nebo je chyba ve statistice jako takové?
Ole Røgeberg z univerzity v Oslu upozorňuje, že v době technologií nepotřebují lidé řešit jednoduché aritmetické operace. Inteligentní, to znamená rozumný a kreativní? Výzkumy související se změnou intelektu nezaznamenaly změnu v kreativním myšlení. Kreativita jako taková znamená nahlížet na problémy jinak, řešit scénáře, co nenastaly. Stejně je na tom tzv. selský rozum, populární ve společnosti. Ten obsahuje mnoho aspektů, jako zhodnocení možností a zvážení jejich pozitiv a negativ, které korelují s vyšším IQ. Součástí rozhodovacího procesu jsou však i další, které inteligenci přisoudit nejdou.
Podívejte se např. na reklamní triky, které využívají forem kognitivního zkreslení. Z 95 % bez tuku zní lépe než s 5 % tuku. V politice se setkáváme s potvrzovacím zkreslením, kde vyhledáváme nám blízké názory. Utápíme peníze a čas v nefungujících vztazích a krachujících podnikáních. Preferujeme krátkodobé zisky před dlouhodobými výhodami. To vše jen minimálně koreluje s IQ i vzděláním, jak ukázala studie Bavme se spolu a půjde to Diskutovat o našich chybách může být i naší záchranou. Studie na téma diagnostiky v medicíně ukázala, jak může lékařům nastavení zrcadla pomoci zachraňovat životy. Wandi de Bruin z univerzity v Leedsu ukázal, jak může učení formou pokus-omyl přenesené do historických reálií zlepšit výuku dějepisu a nakonec i výsledky žáků. Vypadá to, že s adekvátním učením nemusí žádný úpadek inteligence společnosti nastat.
zdroj:
Autor článku

Bývalý redaktor webu Inteligentnisvet.cz.