Mars dost možná není bez života. Vědci zjistili, co přežije pod povrchem planety

• Mimozemský život na Marsu by se mohl skrývat hluboko pod povrchem
• Prokazuje to nový výzkum provedený v chilské poušti Atacama
• Jak je to tedy vlastně možné?

Vědci zabývající se výzkumem života v nehostinných krajinných oblastech přišli s novým potenciálně zásadním objevem. Ten totiž mimo jiné poodhaluje doposud nepříliš prozkoumané možnosti výskytu mimozemského života na Rudé planetě. Je tedy možné, že jsme konečně na správné stopě?

Další možnost života na Marsu

Chilská poušť Atacama je považována za jedno z vůbec nejsušších nepolárních míst na světě. Proto je více než fascinující, že je domovem několika málo druhů rostlin a zvířat, jenž jsou schopny přežít pouze s minimálním příjmem vody, jež se zde ukládá pouze vlivem nepravidelných dešťů. Zmíněné zdejší podmínky jsou také důvodem, proč agentura NASA a jiné výzkumné organizace využívají samotnou poušť k simulaci podmínek na povrchu Marsu.

Kupříkladu jeden z posledních zde provedených výzkumů, zabývající se hledáním bakteriálních kultur, vznesl ve vědeckých kruzích zajímavou otázku. Může se pod horkým povrchem Rudé planety nacházet skutečný život?

Život pod povrchem?

Vědci se v rámci onoho výzkumu zaměřili na hledání rozsáhlých bakteriálních ložisek v hloubkách přesahujících 1 metr, přičemž se v první řadě zaměřili na extrémně suchou oblast Playa v údolí Yungay. V této oblasti se totiž dle odhadů měly dříve nacházet rozsáhlé útvary povrchové vody, což se shoduje s odhady některých výzkumníků týkajících se dřívější podoby povrchu Marsu.

K jistému překvapení pak vědecká skupina, za pomoci metod rentgenové difrakce a iontové chromatografie odhalila velké množství různých bakteriálních kultur, i ve vrstvách s vysokým obsahem kamenité soli a některých kationtů (v hloubce zhruba 4,2 metrů).

---

Čtěte také: Oprava napříč vesmírem. NASA ze Země opět navázala spojení s Voyagerem

---

19 tisíc let v neobyvatelných podmínkách

Většina zde nalezených druhů mikroorganismů spadá mezi skupiny takzvaných Archaea (dříve též Archebakterie), což jsou organismy strukturálně velmi podobné nám dobře známým bakteriím, jež se liší především evolučně. V nejvyšších půdních sedimentech o hloubce maximálně pěti centimetrů pak byli nalezeni především zástupci Aktinobakterií.

Velmi zajímavá je ovšem samotná datace vzniku ložisek těchto bakterií, která se váže k počátku zdejší sedimentace, tedy do doby před zhruba 19 000 lety. Vědci ovšem vzhledem k výsledkům výzkumu naplavenin v hloubkách nad čtyři metry věří, že se zde bakteriální kultury mohly nacházet již před více než třemi miliony lety. Byla-li by to ovšem pravda, pak by to mohlo znamenat, že zdejší biosféra pokračuje daleko pod povrch pouště.

Bakterie ve dvoumetrové hloubce

Za nejpozoruhodnější objev je zde bezpochyby považován výskyt bakterií v hloubce asi dvou metrů, kde oblast Playa přechází do aluviálních usazenin, složených ze štěrku, písku a bahna. I přes všechna očekávání se totiž ukázalo, že zdejší hojné zásoby sádrovce významně podporují mikrobiální komunity díky své schopnosti zadržet vodu ve velmi suchých částech pouště. Vzhledem k tomu, že by se podobná ložiska mohla nacházet i na samotném Marsu, tak není vyloučeno, že se zde život může nacházet v podobné formě.