První člověkem vytvořené zatmění Slunce. Vědcům se povedl unikátní experiment

Umělé zatmění Slunce

Zatmění Slunce je jev, při kterém se Měsíc na své oběžné dráze dostane přesně mezi Slunce a Zemi. Na krátkou dobu Měsíc zachytí paprsky a zahalí Zemi do stínu. Tento jev trvá jen několik minut a opakuje se zhruba jednou za osmnáct měsíců.

Zmiňovaný jev je pro vědce stále tak trochu záhadou a Evropská kosmická agentura (ESA) se tedy rozhodla pro misi, která má jev napodobit a posbírat důležitá data ke studiu. Mise umělého zatmění Slunce se jmenuje Proba-3 a ESA za ní zatím zaplatila zhruba 210 milionů dolarů.

Mise Proba-3 obsahuje dvě moderní družice, které jsou od sebe vzdálené 150 metrů. A zatímco jedna družice vytváří ono umělé zatmění, druhá ji pozoruje svým dalekohledem. Konkrétně družice zkoumá vytvořenou korónu neboli vnější atmosféru Slunce.

Nesmírně obtížná mise

Na první pohled se může tato mise zdát poměrně jednoduchá. Opak je ale pravdou a koordinace dvou družic pro vytvoření umělého zatmění Slunce je neskutečně obtížná. Družice musí být řízeny s naprostou přesností a k určování polohy je využit speciální laser, rádiové spojení, pozorování hvězd a pokročilá GPS.

Aby ESA dokázala jev napodobit, musí družice řídit s odchylkou maximálně jeden milimetr. To se však vědcům a technikům daří velice dobře, jelikož zatmění Slunce dokázali již desetkrát napodobit, z čehož nejdelší zatmění trvalo rovnou pět hodin.

Jak ale uvádí Andrei Zhukov z Belgické královské observatoře, cíl zatmění je šest hodin. Toho cíle družice údajně dosáhnou do konce července. Během dvouleté mise se plánují dvě zatmění za týden a celkově bude těchto operací provedeno zhruba 200.

Jak se koróna chová?

Hvězda naší sluneční soustavy je pro vědce stále velkou záhadou a Evropská kosmická agentura hledá odpovědi na důležité otázky. Mise Proba-3, na které se podílí více než 29 společností ze 14 zemí, má za úkol sledovat záhadnou korónu.

Ta je totiž nepochopitelně žhavější než samotný povrch Slunce. Koróna je také spojena s takzvaným koronálním výstřikem hmoty (CME), při kterém je do vesmíru vystřeleno miliardy tun plazmatu a magnetických polí.

Tento proces má důsledky i pro Zemi, jelikož ovlivňuje dodávky elektřiny, komplikuje rádiovou komunikaci a způsobuje polární záře na nečekaných místech. Mise Proba-3 má pomoci vědcům lépe porozumět přenosům energie a potencionálně CME bouře předpovídat.

Zdroj: Evropská kosmická agentura