Rušička dronů vyjde i na více než 100 tisíc korun. Jak funguje a kde se využívá?

První dron vzlétl v roce 1917 jako vojenský letoun. Dnes jsou běžné i pro hobby. K ochraně před nimi slouží rušičky, které narušují signál a ovládání.
První dron vzlétl před více než 100 lety
V posledních 15 letech se drony staly neodmyslitelnou součástí mnoha odvětví a pomáhají natáčet filmy, prozkoumávat jinak nepřístupné oblasti nebo jsou jednoduše hobby pro mnoho lidí. Přesto je tato technologie mnohem starší, než by si kdokoliv myslel.
První dron byl totiž vyvinut už v roce 1917 a jednalo se o vojenský bezpilotní letoun zvaný Kettering Bug. Nesl torpédo, které bylo schopné zničit méně opevněné cíle nebo vážně poškodit menší lodě. Hojně se tento typ technologie začal využívat až ve druhé světové válce a zlatou éru zažily bezpilotní letouny okolo studené války.
Dnešní drony tedy vznikly z vojenské technologie a s velkým pokrokem baterií se staly přístupné téměř pro každého. Tradiční komerční drony se začaly objevovat od roku 2006 a v současnosti si je může koupit úplně každý, klidně jen za pár korun – a to může být problém.

Rušička dronů jako čistič přeplněného nebe
Protože drony začaly být standardem, bylo nutné vyvinout i technologii, která se jich dokáže zaručeně zbavit. Nejbezpečnější metodou jsou vystřelovací sítě, jenže ty mají dost omezený dosah, takže jako nejlepší metoda se ukázala rušička, která dokáže dron vyrušit klidně na vzdálenost několika kilometrů.
Jak rušička funguje?
Dronová rušička funguje na poměrně jednoduchém principu – vysílá silné elektromagnetické signály na stejné frekvenci, na které dron komunikuje. Tím pádem dojde ke ztrátě spojení mezi operátorem a dronem, díky čemuž se stane neovladatelným a buď se vrátí automaticky na původní místo vzletu (dražší modely), nebo rovnou spadne k zemi.
Rušička ale dokáže vyrušit i GPS signál, podle kterého se drony orientují, a efektivně znemožní přenos obrazu, takže dron „oslepí“. Tato technologie má ale jednu nevýhodu – drony často fungují na podobné frekvenci jako mobilní telefony nebo jiná bezdrátová zařízení, takže během procesu rušení nemusíte mít žádný signál.

Kde se rušička dronů využívá?
Nejčastěji se používá na místech s citlivou infrastrukturou, jako jsou letiště, věznice, sklady, vojenské základny nebo jiné tajné objekty, kde je natáčení vysoce nežádoucí. Tyto rušičky ale nemusí využívat jen stát, velké firmy nebo armáda, jelikož se dají běžně koupit na internetu – jen počítejte s pořádně tučnou pořizovací cenou, která začíná na 50 tisících korunách. A čím vyšší má rušička dosah, tím je dražší. Například DroneHunter 2 vyjde na 135 tisíc korun.
Nejoblíbenější typ rušičky je ta přenosná, která na první pohled vypadá jako laserová zbraň ze sci-fi a dokonce má optiku i laserový zaměřovač, aby šlo lépe identifikovat blížící se dron. Frekvenci, na které dron operuje, vám tenhle přístroj také zjistí. Rušička, stejně jako mobilní telefon, využívá baterii, takže funguje jen po omezenou dobu – většinou víc než hodinu.
Autor článku

Od útlého věku se zajímám o počítače, mobily a vůbec o vše, co má jakoukoli chytrou funkcionalitu. Přísun novinek z technologické sféry je pro mě pořádná dávka dopaminu! Svůj volný čas věnuji především hraní her, sledování kvalitních seriálů či filmů nebo pobytu v přírodě, ať už túrami nebo jízdou na elektrokole.
Od útlého věku se zajímám o počítače, mobily a vůbec o vše, co má jakoukoli chytrou funkcionalitu. Přísun novinek z technologické sféry je pro mě pořádná dávka dopaminu! Svůj volný čas věnuji především hraní her, sledování kvalitních seriálů či filmů nebo pobytu v přírodě, ať už túrami nebo jízdou na elektrokole.