Zamyšlení: vyvinuli by se lidé znovu, kdybychom vrátili čas?
Zapeklitá otázka vrtá hlavou mnoha biologům i filozofům. A jelikož lidé rádi hloubají nad oblíbeným co by kdyby, pojďme si jedno takové kdyby probrat.

(Inspirováno tématem na BBC a
Slavný myšlenkový experiment, který drásá lidskou představivost a hranici našich vědomostí, přišel na svět již v 80. letech. Americký paleontolog Stephen Jay Gould zkoumal náhodnost evoluce a došel k názoru, že vyvinutí druhů, jako je člověk, je neuvěřitelně vzácná událost, oproti které vypadá jedna k milionu skoro jistě. Argumentoval náhodným charakterem evoluce, kdy se objevují hromadná vymírání a mutace DNA. Ty mají veskrze náhodný průběh a snažíme se jen vystihnout jejich pravděpodobnost.

Evoluce však nabízí i svou předvídatelnější stránku. Mutace generují náhodná potomstva, přichází však kleště reality: přirozený výběr. Experiment s bakteriemi E. coli, osadníky našich střev, naznačil cestu determinismu. Na počátku bylo 12 shodných bakterií a jednalo se s 30 lety o jeden z nejdelších výzkumů v dnešní vědě. A výsledek ohromil. Nejenom že se bakterie na konci stále podobaly, ale všechny si vyvinuly podobné mechanismy přežití, zvětšily svoje buňky a jejich genetická výbava se změnila po 65 000 generacích u všech dost podobně. Nebylo pochyb, že vývoj v horizontu milionů let směruje jasně daným směrem.
Dobře, teď jste se možná zarazili, jak můžu srovnávat E. coli a H. sapiens. Vrátíme se tedy blíž. K vývoji moderního člověka stačilo cca 7 500 generací, což není zase tolik na to, jaké změny prodělal oproti dalším hominoidním opicím. Dál v minulosti najdeme příklady konvergentního vývoje (tj. vede do stejného bodu). Tak třeba kostěná křídla si vyvinuli dnešní ptáci i pterosauři. Ploutve mají původně ryby, ale druhotně je získali i kytovci, jako je delfín. Oko s tekutou komorou a čočkou, které umožňuje perfektní vidění, je orientačním smyslem pro chobotnice i obratlovce, jako je člověk.
Perličkou je poté teorie zamrzlé evoluce, kterou rozvíjí český biolog Jaroslav Flegr. Ta žene proslulou Darwinovu teorii do extrému, když předpokládá jakousi evoluční šipku, která nevratně tlačí vývoj organismů dopředu, i když by pro ně mohlo být přínosnější si zachovat některé dřívější schopnosti. Pokud vás zajímá, jak to funguje, určitě doporučuji si toto téma prostudovat.
Zbývá si zodpovědět na otázku. Vyvinuli by se lidé znovu? Asi by to nebyli lidé, jak je známe. Každopádně je pravděpodobné, že podobné všehoschopné organismy by si tak jako tak našly cestu.
Autor článku

Bývalý redaktor webu Inteligentnisvet.cz.









