5 zajímavých věcí, které jste určitě nevěděli o NASA

Pojďme se podívat na hlavní věci, které byste měli znát o NASA
Zkratka znamená National Aeronautics and Space Administration
Jedná se o agenturu federální vlády USA pro výzkum vesmíru a letectví

NASA logo

NASA měla předchůdce

Od roku 1915 existovala v USA organizace NACA (National Advisory Committee for Aeronautics). Ta začala i s prvními experimenty s nadzvukovými letouny a celé to inklinovalo přirozeným směrem k raketoplánům a dobývání vesmíru. Jenže do toho vstoupili Sověti, kteří Američanům vypálili rybník se Sputnikem. Politicky se za tuhé studené války ocitly Spojené státy pod obrovským tlakem a přišly tak trochu o auru světové technologické jedničky.

Vládnoucí garnituře bylo jasné, že jsou třeba rázné kroky, které by uklidnily voliče i zahraniční spojence (bylo to za tuhé studené války). Proto byla založena 29. července 1958 NASA, což byla dost úzce specializovaná agentura – v její gesci byl veškerý nevojenský výzkum vesmíru. Efektivita takové organizace byla násobně vyšší, což časem přineslo výsledky.

Kde NASA montuje rakety?

Vehicle Assembly Building (VAB) je jednou z nejobjemnějších budov na světě. Je poblíž John F. Kennedy Space Center a montovaly se v ní dříve celé vesmírné sestavy, dnes slouží ke kompletacím Space Launch System. To znamená nádrž, pomocné motory a raketoplán. Po montáži se na speciální kolejové trati celý tento komplet „na stojáka“ převezl na odpalovací rampu. VAB má základnu o rozměrech 158 x 218 metrů. Výška není nijak závratná, dělá „pouze“ 160 metrů.

Na druhou stranu má prostor uvnitř objem přes 3,5 milionu krychlových metrů. Což je tak obří prostor, že uvnitř existuje něco jako vlastní meteorologický systém, který je částečně závislý na tom venkovním. Uvnitř se tak mohou tvořit i mraky, případně krátce sprchnout. Aby se tomu předcházelo, má budova 125 ventilátorů, které vzduch vymění během jedné hodiny.

I NASA se potýkala se stávkou

Jestli se domníváte, že stávkování je ryze pozemská záležitost, tak jste na omylu. V roce 1973 se na oběžnou dráhu Země vypravila mise, která měla ve Skylabu (to tehdy byla taková orbitální laboratoř) provádět série pokusů a experimentů. Rozhodně si to neidealizujte! Byla to docela fuška, astronauti pracovali takřka bez oddychu a neustále byli ze Země komandováni a instruováni.

Postupem času se v nich nakupila frustrace a únava, což eskalovalo v jednoduché řešení – odpojení veškeré komunikace a zastavení práce. V řídícím středisku byli samozřejmě v šoku, nikdy předtím se s ničím takovým nesetkali a přirozeně tak měly obě strany čas se zamyslet. Po celém jednom dni radiového klidu došlo k opětovnému navázání komunikace a dohodě.

Už žádné šestnáctihodinové šichty, žádné komandování a neustálý tlak na co nejvyšší efektivitu. Zbylý měsíc a půl mise tak proběhl za daleko větší pohody a astronauti měli každý den i čas volna. Další vesmírné mise NASA naplánovala v podobném duchu, aby se stávky neopakovaly.

Účastníci mise Skylab 4 po přistání (a tedy po první vesmírné stávce)

Rozpočet NASA

Tady to bude trochu složitější, protože hodnota peněz se díky inflaci rok od roku mění. Použijeme tak přepočty na dnešní hodnoty, případně procentuální vyjádření v poměru k rozpočtu celých Spojených států. Vůbec nejvyšší nároky měla NASA v šedesátých letech, kdy se plnil Kennedyho plán na dobytí Měsíce. Roku 1966 si NASA ukousla z celkového federálního rozpočtu 4,41 % a dnes by to bylo zhruba 47,3 miliard dolarů (cca 1 bilion korun). Dnes, respektive minulý rok, byl rozpočet 22,59 miliard dolarů a dělalo to tak necelou polovinu procenta z celkových federálních výdajů.

NASA a Armageddon

Jestli existuje něco jako etalon velmi nerealistického, avšak děsivého filmu, pak je to dost možná Armageddon. Bruce Willis zachrání lidstvo (jako vždy), tváří se u toho jako s osudem smířený drsňák (jako vždy) a na konci filmu poslušně umře (jako vždy). Liv Tyler to na konci devadesátek opravdu slušelo, ačkoliv nutno přiznat, že dle mnoha nezávislých názorů zraje Ben Affleck lépe (i herecky).

Každopádně z pohledu vědy byl Armageddon natočen patrně podle představ žáka maximálně druhého ročníku základní školy. I to je asi důvodem, proč jej v NASA pouštějí nováčkům a ptají se jich na fyzikální a astrofyzikální nesrovnalosti, které ve filmu najdou. Pokud bychom si při sledování dali panáka pokaždé, když se tam něco takového objeví, zcela s jistotou lze říct, že bychom snímek nedokoukali. V NASA totiž napočítali 168 nepřesností a nesmyslů.