Do vesmíru byla vypuštěna první družice ze dřeva. Proč jde o revoluční nápad?

Revoluce ve vesmírném průmyslu?

Vesmírný průmysl oficiálně překročil další z pomyslných mezníků. Nedávno jsme totiž mohli být svědky úspěšného vypuštění vůbec prvního orbitálního satelitu, jehož vnější schránka sestává výhradně z dřevěných součástí. Zásluhy si může připsat zkušený tým vědců a konstruktérů z univerzity v Kjótu pod vedením bývalého astronauta Takaa Doi. Může však jejich projekt být skutečnou revolucí, či jen přespříliš ambiciózním snem?

Budoucnost vesmírného konstruktérství

Doba jde stále vpřed a spolu s ní i stále se zrychlující vývoj na poli vesmírných technologií, jež nás každým dnem přibližují k dříve takřka nemyslitelným cílům. Překvapivě ne vždy je ovšem hlavní známkou pokroku to, jak daleko či jak rychle jsme schopni vyslat raketu či družici nebo jak moc se technologie podobá té z vědeckofantastických příběhů. Za množstvím zásadních inovací totiž nezřídka kdy stojí právě prosté a zdánlivě banální nápady, jež mohou vést kupříkladu k výraznému zjednodušení či v lepším případě zlevnění určitých procesů a procedur. S představením právě jednoho takového, jsme pak mohli mít tu čest před několika málo týdny.

Vůbec poprvé v historii totiž došlo k bezchybnému a zcela nerušenému vypuštění plně funkční orbitální sondy LignoSat s plně dřevěnou konstrukcí, za níž stojí tým nadaných výzkumníku z japonské univerzity v Kjótu ve spolupráci z dřevařskou společností Sumitomo Forestry. Za vynesením na nízkou oběžnou dráhu ve výšce zhruba 400 kilometrů, pak stojí soukromá vesmírná společnost SpaceX v rámci mise, směřující k Mezinárodní vesmírné stanici.

Primárním účelem satelitu v následujících šesti měsících pochopitelně nebude nic menšího, než testování životaschopnosti a celkové výdrže vlastní konstrukce v ne zrovna přívětivých vesmírných podmínkách. K přesným výsledkům má dopomoci množství měřících zařízení jimiž je uvnitř i zvenčí osazen.

Chráněn před ohněm i rozpadem

Spolupráce mezi výzkumníky z Kjótské univerzity a společností Sumitomo Forestry započala již roku 2020 a jen o dva roky později vedla k prvním experimentům s určitými druhy dřeva, prováděným prostřednictvím Mezinárodní vesmírné stanice po více než 200 dní. Volba nakonec padla na vysoce kvalitní a pevné magnóliové dřevo druhu Hoonoki, jež je tradičními japonskými řemeslníky ceněno pro své mimořádné vlastnosti. Již po generace je tak používáno kupříkladu k tvorbě součástí a pouzder na japonské meče.

Dle spoluautora projektu a bývalého astronauta Takaa Doi pak může být Hoonoki v případě úspěchu využíváno nejen k výrobě satelitů, ale také základů vesmírných staveb a základen. Satelitu LignoSat hraje do karet nedostatek vody a kyslíku, což může významně prodloužit jeho životnost a zároveň jej ochránit proti nežádoucím vlivům a případným poškozením způsobeným ohněm. Účelem testů má být tak zjištění úrovně ochrany vnitřních technologických součástí proti kosmickému záření.

Doi dle vlastních slov hodlá v případě pozitivních výsledků navázat dlouhodobou spolupráci s podnikatelem Elonem Muskem, jež by mohla nejen výrazně snížit současnou míru kovového znečištění na orbitě, ale také vést ke zcela nové éře vesmírného konstruktérství.