Umělá inteligence je bez velkého přehánění v současném technologickém světě tématem číslo jedna. A vůbec nevadí, že už se s ní v menších či větších obměnách potkáváme drahně let. V kontextu bezprostředního dopadu na běžného člověka totiž nikdy nedošlo k něčemu takovému, co způsobil nejnovější počin společnosti OpenAI, ChatGPT.
Umělá inteligence mění svět
Tento chatbot obrátil život jednotlivců i zavedených podniků doslova naruby. A také ukázal, jaké možnosti AI nabízí v každodenním životě. Vědci také poukazují na nejrůznější teoretické modely, jež predikují, v jakých konkrétních odvětvích může v dohledné době AI plnohodnotně zastoupit člověka.
Jak jsme již několikrát zmínili, těch aspektů, jež se mohou s rozšířením umělé inteligence v budoucnu formovat, je jistě celá řada; jak těch pozitivních, tak negativních. Právě v souvislosti s druhými jmenovanými se zdvihá spousta zástupců z technologické obce a upozorňují na to, že umělou inteligenci je nezbytné regulovat.
A nejde jen o významné odborníky nebo Elona Muska, kteří v otevřeném dopise nabádají k zavedení závazných standardů a směrnic, jež zajistí, aby se AI nevymkla z rukou. Nově formální kroky podnikla také EU. Evropský parlament totiž schválil první podobu zákona známého jako AI Act, jenž zavádí do praxe některá významná omezení.
Europoslanci chtějí, aby byl řádně označen veškerý obsah vytvořený nástroji generativní AI (ChatGPT a další deriváty). Rovněž požadují úplný zákaz využívání AI za účelem rozpoznávání emocí. Velkým problémem v nalezení shody však byly například veřejné kamerové systémy, které disponují pokročilými algoritmy pro rozpoznávání obličeje.
Při hlasování padly názory, jež poukazovaly na možné zneužití. Jiní naopak argumentovali únosy dětí nebo teroristickými útoky, při niž se tyto technologie z pohledu bezpečnosti ukázaly jako nezbytné. Nová pravidla také provází povinná registrace do databáze EU.