Nedávno uniklý dokument Googlu vyvolal po internetu zcela nekvantovou tsunami. Padlo totiž slovo o „kvantové nadvládě“, stavu, kdy již počítač klasické konstrukce nedokáže v žádné oblast překonat jeho kvantovou alternativu.
Výzkumníci z NASA, kteří na projektu procesoru Sycamore pracovali, nejspíš v nastalé euforii omylem zveřejnili výsledky. Sice je smazali, ale známe, jak tohle na internetu dopadá. Díky tomu se na ně můžeme podívat a jsou vpravdě neuvěřitelné: úlohu, která byla odhadovaná na náročnost 10 000 let, zvládl procesor spočítat za 3 minuty. Pochopitelně to neznamená, že by kvantový počítač byl ze dne na den naprosto univerzální pro všechny typy úloh a bezchybný, je to jen další krok kupředu.
V prestižním časopise Naturevyšla analýza, která si všímá, jak se poslední roky znásobily investice do dalšího vývoje. Za poslední dva roky víc než čtyřikrát na 450 milionů dolarů (10,5 miliard korun), což ale vzbuzuje u některých expertů obavy, aby kvantové počítače nepostihl podobný problém, jako umělou inteligenci. Investoři totiž do umělé inteligence zejména v 70. letech nalili soukromý kapitál v naději, že se bude jednat o jistotu výdělku do budoucna. Místo toho byla opuštěna jako nedostatečně zisková, zájem se propadl a bublina splaskla. Až v 90. letech se znovu rozjel výzkum na plné obrátky a pokračuje dodnes.
Zatím výzkum kvantových výpočtů běží a běžet bude, dokud budou přitékat další prostředky. Některé firmy již vyvíjejí algoritmy a programy, aniž by věděly, jestli se kvantové počítače dočkají v blízké době masivního nasazení. Jedná se tedy o vysoce rizikový podnik. Michael Marthaler, spoluzakladatel startupu Heisenberg Quantum Simulations – pojmenovaném příznačně po slavném fyzikovi – uvádí, že klidně přečká nadcházející kvantové ochlazení v hibernaci. A co to znamená? Doufá, že vybuduje tak známou firmu, která ani po letech nebude zapomenuta.