Nejrychlejší kamera na světě snímá rychlostí 156,3 bilionu snímků za sekundu

• Kanadští inženýři vyvinuli nejrychlejší kameru na světě
• Údajně dovede zaznamenávat biliony snímků za sekundu
• K čem ji lze vlastně využít?

Jak známo, nejlepší veřejně dostupné kamery a fotoaparáty, obvykle dovedou zachytit nanejvýš několik stovek (filmové kamery dokonce tisíců) snímků za vteřinu. Ani zdaleka to však nelze srovnávat s nejnovějším kouskem inženýrů z INRS, jež má být schopen zaznamenat neuvěřitelných několik desítek bilionů snímků za vteřinu. Informuje o tom technologický web New Atlas.

Zpomalení v řádech kvadriliontin sekundy

Kanadské výzkumné centrum INRS Énergie Matériaux Télécommunications, si může připsat skvělé prvenství a rekord v podobě kamery SCARF s doposud největší snímací frekvencí v historii. Údajně prý dovede zachytit události odehrávající se během pouhých femtosekund (asi kvadriliontina sekundy), což by teoreticky umožňovalo za jednu vteřinu zpomaleného záběru pořídit video delší než 30 milionů let.

Nejedná se ovšem o úplnou novinku, zmíněný kanadský institut již v minulosti boural rekordy se svou technologií umožňující zachytit „pouhých“ 100 miliard snímků za sekundu. Od roku 2014, kdy byla vytvořena, pak docházelo k četným inovacím, jež jí dostaly na nynějších 156 bilionů snímků.

---

Čtěte také: Předpověd počasí i změn klimatu. Nvidia vyvíjí revoluční model Earth-2

---

Slibná pomůcka pro chemii a fyziku

Mnozí z vás si jistě kladou otázku, k čemu může být takto vyspělá kamera využita. Vysoká snímací frekvence SCARF pochopitelně není ničím, co by našlo uplatnění v rukách filmařů, či dokumentaristů. Momentální prototyp je totiž nejen velmi složitý na provoz a údržbu, ale je také pochopitelně velmi finančně nákladný.

Dle výzkumníků a inženýrů z INRS tak může nalézt skutečné uplatnění pouze ve vědě. Konkrétně pak například ve fyzice, chemii, biologii, či materiálních výzkumech, v nichž je možnost zachytit ultrarychlé jevy, často klíčová.