5 aktuálně nejekologičtějších budov v Evropě

Díky technologiím je dnes možné postavit mnohem efektivnější budovy
Velmi důležitá je zde uhlíková stopa a udržitelnost
Víte, jaké jsou ty vůbec nejekologičtější budovy v Evropě?

V Evropě najdeme opravdu zajímavé, ekologické budovy, které jdou ruku v ruce s tím, aby respektovaly přírodu, ale také ji chytrým způsobem využívaly. Ty nejekologičtější budovy, které výrazným způsobem využívají obnovitelné zdroje energie a hospodaří se zdroji, pak získávají vysoké skóre v rámci certifikátu BREEAM.

The Edge, sídlo Deloitte v Nizozemsku

Jednou z nejúchvatnějších ekologických budov v Evropě je The Edge firmy Deloitte, nacházející se v Amsterdamu. Jde o obrovskou prosklenou budovu, do které přirozeně pronikají sluneční paprsky. Budova je strukturovaná do 15 podlaží a má rozlohu 40 000 metrů čtverečních.

V rámci certifikace BREEAM získala budova The Edge skóre 98 ze 100 nebo také titul nejudržitelnější kancelářská budova na světě. Spotřeba energie je o 70 % nižší než u jiných kancelářských budov v podobné velikosti a střecha a fasáda na jižní straně obsahují největší řadu fotovoltaických panelů na kancelářských budovách v Evropě.

Budova využívá systém aquifer, který pomocí geotermálních čerpadel využívá energie z podzemních vrtů. Umělá inteligence pak chytře řídí přerozdělování energie pro vytápění, chlazení, osvětlení, vlhkost a teplotu.

Sídlo Bloombergu v Londýně

Jednu z dalších velmi ekologických budov pak najdeme na ulici Queen Victoria Street v Londýně. Jde o sídlo společnosti Bloomberg, které získalo vynikající skóre 98,5 ze 100 v rámci certifikátu BREEAM, která sleduje efektivitu budovy a její dopady na životní prostředí.

V porovnání s jinými podobnými budovami zde vystačí o 75 % méně vody a o 35 % méně energie. Navíc budova vypouští o 35 % méně emisí, než srovnatelné jiné budovy. K těmto výsledkům přispívá jednak struktura budovy (soustředěná kolem točivého schodiště vyrobeného ze dřeva), tak přirozený systém větrání a úprava dešťové vody.

Vše potom ještě podtrhuje živá rostlinná stěna spolu s dalšími dekorativními prvky, navrženými postupně s pomocí biomimetiky (technika napodobující prvky přírody).

Mešita Cambridge Central Mosque

Velmi ekologická je také mešita v Cambridge v Londýně, která představuje takovou oázu zeleně nejen pro dekorativní, ale i praktické účely. Například dokáže absorbovat přebytečné srážky či zachytávat dešťovou vodu, která pak poslouží k zavlažování v horkých dnech. Na venkovní zahrádce je vysazeno 20 cypřišů.

Pokud jde o elektřinu, budova je plně napájena lokálně vyráběnou obnovitelnou elektřinou a je také vybavena velkými střešními okny a pasivními systémy vytápění a chlazení pro minimalizaci spotřeby energie. Nechybí parkoviště pro 300 jízdních kol.

The Crystal v Londýně

V Londýně pak najdeme ještě další ekologickou budovu, tentokrát pro pořádání akcí. Má rozlohu 18 tisíc metrů čtverečních a získala nejdůležitější certifikace potvrzující její udržitelný design a provoz: certifikaci BREEAM a Platinum LEED (Leadership in Energy and Environmental Design).

Samozřejmostí je střešní systém pro sběr dešťové vody, která je pak využita pro WC v budově. Budova má také vlastní systém výroby solární energie, síť dálkového vytápění sestávající ze 199 tepelných čerpadel a digitální systém správy budovy.

One Floreasca City v Bukurešti

A posledním projektem je hybridní One Floreasca City, která se skládá z kancelářské části One Tower a rezidenčního projektu One Mircea Eliade. Jde o první rumunský realitní projekt, který získal mezinárodní uznání – „Nejlepší mezinárodní udržitelný rezidenční rozvoj 2019–2020“. Díky moderní městské architektuře v kombinaci s udržitelností.

Z celkové plochy 2,8 hektaru tvoří 30 % zelené plochy. Spolu s energeticky účinnými systémy a 1200 parkovacími místy, které pomáhají zefektivnit dopravu v jedné z nejrušnějších evropských metropolí, se projektu podařilo vrátit komunitě opuštěnou část města, která byla postavena na místě bývalé automobilky.