Ochrana planety z vesmíru. Satelity už zvládnou lokalizovat i plastový odpad

Konec znečištěným pobřežím

Jak jistě víme, současná doba více než kdy jindy přeje inovativním nápadům a rychlému vývoji na poli technologií, od osobních zařízení až po vyspělé počítačové systémy či revoluční způsoby dopravy. Jinak tomu ovšem není ani v případě stále častěji probírané otázky ekologie a životního prostředí jako celku, jež se zvláště po přelomu století stala aktuálnější než kdy dříve. Množství světových společností sice vytrvale investuje do snížení množství produkovaného odpadu a uhlíkové stopy, avšak největší problém v podobě již existujícího odpadu zůstává stále nedořešen.

Přestože nás však k jeho eliminaci čeká ještě dlouhá cesta, první velký krok byl konečně učiněn. Stojí za ním ambiciózní tým australských výzkumníků z Melbournského institutu RMIT (Royal Melbourne Institute od Technology) a nejedná se o nic menšího, než o vůbec první úspěšně testovaný nástroj, schopný lokalizovat odpad ze zemské orbity. Konkrétně se pak jedná o zcela novou zobrazovací techniku schopnou z výšky více než šesti set kilometrů zpozorovat a bezchybně identifikovat nánosy plastového znečištění a to i v náročné vegetaci či na plážích a v mořích.

Nebylo při tom zapotřebí jakkoliv obměnit stávající detekční technologie, instalované na samotných satelitech. Onou revoluční novinkou je totiž od základu přepracovaný spektrální index, označený jako BPDI (Beached Plastic Derbis Index), jehož účelem je identifikovat vzory v záření, odráženém oním odpadem a pomoci tak s přesným rozeznáváním i přes nánosy špíny a písku.

Pomoc při detekci i plánování

Během komplexního testování v praxi bylo výzkumným týmem umístěno množství hned několika rozličných typů plastů na pláže v jižním Gippslandu v australském státě Victoria, aby posloužily k ozkoušení zaměřovací a identifikační schopnosti techniky BPDI instalovaném na nedávno vypuštěné družici společnosti Maxar Technologies.

Shromážděné údaje pak měli dle všeho již z kraje vykazovat pozitivní a přesné výsledky, jež vysoce předčily nejen očekávání vědců, ale navíc i ostatních dosud užívaných indexů, jenž zvláště v pobřežních oblastech nezřídka kdy trpí na četné neduhy.

Dle slov spoluautorky výzkumu Mariely Soto-Berelov, se jedná o mimořádně vzrušující průlom s jedinečným potenciálem ve zkoumání pohybu a hromadění oceánského odpadu a s tím souvisejících plánování čistících a odklízecích operací. Přestože je odborníky odhadováno, že se během následujících šesti let zvýší množství odpadu v mořích a oceánech o více než pětinásobek, lze stále vidět naději v projektech, jako je právě tento.