Pracovat pouze čtyři dny v týdnu? Novinka se dostává do Česka, ale vyvolává obavy

Některé firmy nabízejí zaměstnancům zkrácený 4 denní pracovní týden
Je to výhodné pro obě strany?
Co si o tom myslí majitelé vybraných firem?

Pracovat pouze čtyři dny v týdnu? V zahraničí běžná věc, u nás novinka, kterou již mnoho firem nabízí svým zaměstnancům. Výhodné to může být především pro mladou generaci. Někteří totiž dávají přednost volnému času před prací. Pracují snad efektivněji? Zeptali jsme se expertů, co si o čtyřdenním pracovním týdnu myslí a zda je to přínosné, popřípadě jestli nese tato inovace nějaká rizika.

Pro některé firmy to může být likvidační

Přínos pouze čtyřdenního pracovního týdne si zatím nedokáže číselně představit Jan Skovajsa, zakladatel a CEO digitální agentury myTimi. Ve většině odvětví služeb by to byl dle něj problém, protože výstup je přiměřený vstupu. Pokud se nezmění množství odpracovaných hodin a jen se sníží množství dní z 5 na 4 a hodiny zvýší z 8 na 10, tak si to představit dokáže. Alternativně by tak muselo dojít ke snížení mezd, protože by to víceméně podnikatele dostalo do minusu a pak by se mu nevyplatilo podnikat.

“Nicméně výše zmíněné už do velké míry u nás funguje. Všichni vědí, že mají odpracovat určitý počet hodin, ale kdy a jak to udělají je na nich. I podle výzkumu mezi našimi kolegy, je to nejsilnější vnímaný benefit, kterým je plna flexibilita pracovní doby a lokalita práce. Chápu totiž, že někdo rád pracuje v 10 večer a někdo jiný od 5 ráno a nevidím důvod tím pádem se okrádat o nejproduktivnější časy lidí, jen proto, že někdo řekl před 150 lety, bude se dělat od 9-17. Ovšem pokud by se jednalo čistě o zrušení jednoho dne bez navýšení hodin nebo snížení peněz, tak je to nerealistické. Většina firem operuje na 0-20% zisku, jiným slovy, když vezmete 1/5 produkce, tak je to pro majoritu firem likvidační,“ sdílí svůj názor Jan Skovajsa. Myslí si však, že mladá generace nepracuje efektivněji, ale spíše pro ni nejsou peníze tak podstatné, tudíž za méně hodin raději vydělají méně a k životu jim to stačí. „Líbí se mi propojení s příslovím, co jsem slyšel: “peníze člověk nepotřebuje, dokud nemá rodinu”. Takže bych řekl, že zatím je nepotřebují.“

Čtěte také: 5 tipů, jak skvěle využít ChatGPT. Vyždímejte umělou inteligenci na maximum

Větší svoboda a prostor pro sebevzdělávání?

Manažeři by se měli tomuto zdravému trendu přizpůsobit a sladit je s potřebami společnosti. Flexibilita a určité možnosti individuálního nastavení pracovní doby (tam, kde to jde) jsou podle Marka Nieslanika, kreativního ředitele kreativní agentury Fairy Tailors, cestou do budoucnosti, protože mladí lidé nepracují výrazně efektivněji, jen si víc hlídají, aby v práci netrávili celý život.

„Obecně si myslím, že by firmy měly svým lidem v rámci možností poskytovat co nejvíce svobody, proto se čtyřdenním pracovním týdnem fungujeme už několik let. Zároveň ale pracujeme v tak silně konkurenčním prostředí, že si nemůžeme dovolit nedoručovat služby a servis v době, kdy je klient vyžaduje. Proto máme určitý hybridní model, kdy lidé, kteří vše stihnou v rámci 4 dnů mají volno s určitou mírou dostupnosti (aby v případě nenadálého požadavku klienta mohli zvednout telefon, nebo poslat e-mail, prostě vyřizovat drobné věci), ale zároveň, pokud si chtějí práci více rozložit, mohou pátek využít např. k nerušené deep work, nebo sebevzdělávání. Je to prostě takový jejich den, který využívají dle libosti,“ sděluje své zkušenosti Marek Nieslanik.

Nerovnost mezi zaměstnanci a větší nátlak?

Tato inovace může být přínosem pro kreativní typy prací, kdy odpočinutý mozek, který načerpal vjemy zajímavými nepracovními aktivitami, může lépe performovat. Hůře se však přínosy hledají u prací, které vyžadují víceméně standardizované úkoly, které trvají zhruba podobný čas. „Ovšem kratší pracovní doba může vést k nárůstu stresu a tlaku na zaměstnance, kteří budou muset zvládat stejný objem práce v kratším čase. Může také vést k nerovnosti mezi zaměstnanci, kteří mají možnost pracovat kratší dobu, a těmi, kteří ji nemají,“ říká Jana Večerková, zakladatelka a ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha. Zastává ale názor, že efektivita není o tom, kolik hodin člověk stráví v kanceláři. „Mladí lidé sice umí v průměru o trochu lépe pracovat s technologiemi, ale to neznamená, že automaticky zvládnou stejný objem práce v kratším čase.“

Nic pro jedince, kteří neumí využít volný čas efektivně

Ačkoli čtyřdenní pracovní týden není jediným řešením a jeho zavedení se liší napříč odvětvími, může to mít přínos do rodinného bohatství. „V dnešní době, kdy se mnoho lidí snaží vyvážit pracovní a osobní život, poskytuje zkrácený pracovní týden unikátní příležitost pro růst a rozvoj nejen jednotlivců a rodin, ale také celé společnosti,“ sdílí svůj názor Josef Podlipný, vedoucí obchodu společnosti Fichtner. Volné dny umožňují více generacím trávit společný čas a předávat si hodnoty a moudrost. Diskuze o rodinné historii, etických a morálních hodnotách i významu odpovědnosti při správě bohatství se stávají nedílnou součástí rodinného života. Tento odkaz je klíčem pro udržení rodinného bohatství, které přesahuje pouhé materiální hodnoty. Čtyřdenní pracovní týden poskytuje také více času na osobní a profesní rozvoj, což zvyšuje individuální schopnosti a znalosti. To přispívá k celkovému bohatství nejen rodin, ale i společnosti jako celku. Tento růst vede k větší osobní spokojenosti a připravenosti na budoucí výzvy.

“Efektivně využitý volný čas může výrazně přispět ke zlepšení duševního i fyzického zdraví. Všímám si toho, že lidé, kteří mají více času na odpočinek a regeneraci, jsou méně náchylní k vyhoření a stresu. Zdravější jedinci pak lépe přispívají k pozitivní atmosféře v rodině i v práci. Zkrácený pracovní týden nabízí možnost zapojit se do filantropických aktivit, které mohou rodinu nebo firmu sblížit. Společné cíle a hodnoty, které tyto aktivity přinášejí, přispívají k budování mezigeneračního odkazu. Rodiny, které se věnují charitativním činnostem, předávají svým potomkům důležité hodnoty jako jsou štědrost, odpovědnost a péče o komunitu,“ říká Josef Podlipný. Ovšem má to i svá rizika, a to především v tom, že již zmíněné chování není běžné. „Naopak většinová společnost neumí využít volný čas produktivně – pro sebe či svou rodinu. Konzumní chování vidíme třeba na využití sociálních sítí, plnými obchodními centry o víkendu a podobně.“ Mít více volného času a nevyužít jej k posílení rodinného bohatství, by podle Josefa Podlipného byla velká škoda.

Cesta spíše k větší inflaci?

Smysl ve čtyřdenním pracovním týdnu nevidí Tomáš Vacek, partner reklamní agentury Contexto. „Pokud někdo tvrdí, že zvládne za 4 dny stejné množství práce jako za 5, tak to dle mě znamená, že se v práci „fláká“ a je to na vyhazov. Není to fyzicky prostě možné. Navíc pokud potřebuji práci odvést, myšleno daný výkon (úřad či fabrika), nebo vykonat službu (obchod či restaurace), tak prostě ty hodiny musím naplnit. Co to znamená, při čtyřdenním pracovním týdnu musím tedy najmout více lidí, a tedy buď současným zaměstnancům snížím mzdu (asi nebudou chtít, klesala by životní úroveň), nebo musíme zvednout cenu, což pokud by se řešilo plošně znamená opět skokovou inflaci. Navíc již nyní máme v ČR problém s počtem pracovní síly, představme si, že ji o pětinu tímto krokem ještě snížíme, jak asi bude vypadat výkon ekonomiky. Cestu do budoucna tedy spíše vidím u profesí, kde to bude možné, v remote nastavení, volné pracovní době navázané na úkol (neřeším ráno, večer, víkend apod., jen termín dodání a splnění úkolu) a díky tomuto projektovému nastavení i práci pro více firem současně. Neboli konec klasickému pracovnímu úvazku od do, po-pa.“ To je dle Tomáše Vacka cesta pro mladou generaci, kterou bude preferovat. Myslí si ovšem, že nová generace nepracuje efektivněji, ale mnohdy spíše méně efektivněji. Daleko více se však zaměřuje na work life balance a svobodné řízení svého času.

Prodloužený víkend ideální pro seberozvoj

„Za mě je 4+1 určitě hratelné napříč drtivou řadou oborů, čím více je dané odvětví závislé na lidech a jejich skillu, tím spíše si myslím, že by ten +1 den měl být věnovaný jejich seberozvoji nebo rozvoji společnosti, jejichž jsou součásti (učící se organizace),“ uvádí Honza Vašík, výkonný ředitel a jednatel kreativní agentury Fairy Tailors.