Společně s tím se však objevují i méně světlé stránky této technologie
Jednou z nich je obrovská spotřeba energie a vody
O aktuálním pokroku na poli umělé inteligence musel slyšet snad již každý. Málokdo si však uvědomuje, kolik problémů s sebou takové věci přináší. Kromě všeobecného strachu z hrozby AI je tu i další negativní dopad, se kterým se budeme muset potýkat. Trénování umělé inteligence je energeticky velmi náročnou činností, při které dochází k velké spotřebě energie a vody.
AI má na životní prostředí neblahý dopad
Výzkumníci z amerických univerzit UC Riverside a UT Arlington přišli s novou studií, která nese název Making AI Less Thirsty. Hlavním předmětem bádání je trénování umělé inteligence a jeho dopad na životní prostředí. Při tréninku totiž kromě samotné spotřeby energie využívá i množství vody k chlazení obrovských datových center.
Jen při tréninku staršího modelu GPT 3 bylo dle výzkumných týmů spotřebováno až 684 500 litrů vody, což je prý ekvivalent vodního chlazení jaderného reaktoru. V praxi by se to dalo přirovnat například k výrobě 370 automobilů BMW či 320 elektromobilů Tesla. Kdyby navíc trénink umělé inteligence probíhal v Asii, kde jsou ještě větší datová centra, byla by spotřeba vody až trojnásobná.
Výsledky studie uvádí, že voda není spotřebována pouze v tréninkové části. „ChatGPT v průběhu jednoduché konverzace o 20 až 50 otázkách a odpovědích vypije asi 500ml lahev vody. Zatímco se hodnota nemusí zdát nijak vysoká, výsledná stopa je extrémně velká, protože ChatGPT využívají miliardy uživatelů,“ píší výzkumníci.
Co se týče návrhů na zlepšení situace, tak se autoři studie moc nečinili. Kromě vágního tvrzení o tom, že by firmy jako OpenAI či Google měly být sociálně odpovědné a starat se o svou vodní stopu, nepřišli s žádným konkrétním řešením. Prvním krokem v přijetí odpovědnosti by pak měla být právě redukce spotřeby vody u umělé inteligence. Jak přesně toho ale docílit, to zůstává otázkou.