Tuto tezi před čtyřmi lety nahlas vyslovil Stephen Hawking
Za tu dobu se pár věcí změnilo, něco k lepšímu, něco k horšímu
Opravdu hrozí konec lidské rasy kvůli umělé inteligenci?
Když před několika lety na konferenci technologií Web Summit v portugalském Lisabonu Stephen Hawking nahlas sdělil, že umělá inteligence může být „dobrý sluha stejně jako zlý pán“, způsobilo to v plénu menší šok. Ne proto, že by geniální vědec mluvil z cesty, nýbrž proto, že jen řekl to, čeho se spousta nejen laické veřejnosti obává.
Umělá inteligence, ano či ne?
Hawking řekl, že se lidstvo s největší pravděpodobností dostane do bodu, kdy bude umělá inteligence zcela soběstačná. V tomto kontextu může jít po jaderných zbraních a dalších hrůzných výdobytcích války o jednu z nejhorších, ne-li vůbec nejhorší noční můru, jaké kdy člověk čelil. Ale ještě se neplašte, protože: a) jde jen o teorii, b) bere se v úvahu ten nejkatastrofičtější scénář.
Takže je všechno fajn? Ne tak docela, určitě ne. Umělá inteligence zažívá v posledních letech boom. Vezměte si třeba bezpečnost. Kvůli čím dál častějším podvodům na ni začínají plošně spoléhat banky. Ano, tyto instituce patří na trhu k předním hráčům. Samozřejmě, že primárním cílem je ochrana uživatelů a zlepšování unikátních digitálních bankovních identit.
Další pozitivní využití je zaznamenáváno například v lékařství, elektrických vozech, letectví nebo robotice apod. Těch segmentů a oborů je celá řada, a právě že díky nástupu rychlého 5G připojení dochází k jejímu logickému rozmachu.
Ke kýžené pointě se dostanu malinko obloukem. Někdy na začátku jara jsem četl velmi zajímavý rozhovor s předním českým vědcem Ondřejem Bajgarem v jednom periodiku, který působí na Oxfordu. Ten umělou inteligenci trefně přirovnal k myším, které chtěly více sýra, a tak si vytvořili „umělou myš“. Ta fungovala jako prodloužená ruka těch živých, a pokud se něco pokazilo nebo ji někdo zlikvidoval, vlastně se tak moc nestalo.
Výhodou bylo, že pokud šlo všechno dobře, myši se měly dobře a nic jim nechybělo. Tedy až do okamžiku, než došlo k sebeuvědomění. Pak si tato „umělá myš“ řekla, že přece nebude sloužit jiným. Začala se replikovat, „podojila kravku“, udělal si sýr a živé konkurenty už nepotřebovala.
A v tom je nejspíš velká, byť prozatím potenciální pravda. S přibývajícími roky, ohromným rozmachem a čím dál sofistikovanějšími algoritmy by se mohlo opravdu stát, že nás umělá inteligence prostě a jednoduše odstřihne. Myslím, že konec, jaký jsme viděli ve sci-fi spektáklu Terminátor, nám nehrozí. Ztráta kontroly, obecné nezávislosti i historické identity? To je docela možné.