Vesmír je plný neprobádaných otázek a na mnohé z nich nejspíš nikdy nenajdeme odpověď i přes naši veškerou snahu. Občas se ale stane i to, že dojdeme k nějakému novému zjištění, které nám naše dosavadní představy vyvrátí. Tentokrát se tak stalo u otázky spojené se vznikem samotného kosmu. Na jeho počátku totiž bylo mnohem více světla, než jsme předpokládali. Jaké je vysvětlení?
Pozoruhodná studie
Teleskop Jamese Webba nám kromě úchvatných obrázků poskytuje i velice cenná data, která mohou astronomové analyzovat. Díky tomu se tak dovídáme o nových galaxiích, zjišťujeme, že vypadají jinak, než jsme předpokládali, a podle toho vědci upravují své teorie. Server ScienceAlertupozorňuje na pozoruhodnou vědeckou studii vedenou astrofyzikem Jasonem Sunem z Northwestern University.
Výzkumný tým doktora Suna se zabýval intenzitou vyzářeného světla galaxiemi na počátku vesmíru. Ta by podle výpočtů měla dosahovat nižších hodnot, avšak data ukazují, že je naopak vyšší.
Prvním důvodem tohoto jevu by mohla být mohutná rozloha galaxie. Větší velikost znamená více světla. To však neodpovídá časově. Druhou teorií je tedy formování hvězd, při kterém dochází k obrovskému uvolnění energie v podobě světelných záblesků.
Vědci podle dostupných materiálů sestavili simulaci, která měla rozhodnout, jestli se jednalo o první případ, či ten druhý. Výsledky ukázaly zajímavé závěry ve prospěch druhé hypotézy. Tvorba hvězd probíhala při vzniku vesmíru v mladých galaxiích mnohem explozivněji, než se děje ve vyspělejších částech. Poznatky navíc odpovídají informacím z teleskopu Jamese Webba.
V praxi to znamená, že za zvýšenou intenzitu světla může výbušný proces tvorby hvězd a provedené simulace jsou toho velmi obstojným důkazem, což může v budoucnu být velmi užitečné při modelování dalších teorií o vývoji galaxií.