Válka v Izraeli je novou výzvou pro sociální sítě. Daří se jim nešířit dezinformace?
- Válka v Izraeli představuje výzvu pro sociální sítě
- Musejí totiž regulovat nevhodný obsah
- Ne vždy se podaří vše dostatečně zpracovat

Citlivá témata, která se objevují v médiích, jsou vždy rozbuškou, jež odstartuje vlny falešných zavádějících zpráv a bohužel i šíření násilných či nenávistných projevů. Nejvíc jich přirozeně najdeme na sociálních sítích, jejichž provozovatelé by tento obsah měli dle zákona regulovat. Jak se jim taková správa daří v souvislosti s válkou v Izraeli?
Zákon o digitálních službách v praxi
Stejně jako válka Ruska na Ukrajině, tak i nedávný ozbrojený konflikt v Izraeli vzbuzuje řadu emocí, které chtějí lidé sdílet a nejčastěji tak činí na sociálních sítích. Leckdy se však jedná o videa či fotografie zachycující násilí, příspěvky plné nenávisti či dezinformace. Sociální sítě proto upravují svá pravidla a věnují situaci zvýšenou pozornost.
Důležitou roli v tomto procesu hraje i Evropská komise, která dohlíží na to, jestli platformy dodržují zásady popsané v Zákonu o digitálních službách, kterými se musí řídit. Meta například zpřísňuje opatření, TikTok se zavázal k větší moderaci obsahu. Dopis podněcující ke kontrole příspěvků obdržel i YouTube. X je také pod drobnohledem úředníků.

Čtěte také: Boj proti botům? Sociální síť X pro některé uživatele zavádí „směšný“ poplatek
Patálie Mety a bývalého Twitteru
Server The Verge pravidelně aktualizuje seznam akcí zachycující, jak si jednotlivé služby s tímto problémem poradily. Ačkoli je vynakládána velká snaha škodlivý obsah potlačit, došlo i k některým nedorozuměním. Jedním z nich byl například špatný překlad od umělé inteligence. AI mylně označila arabský účet jako teroristický. Uvnitř Mety také dochází ke střetu rozdílných názorů na to, jaká pravidla by vlastně měla platit.
Největší hnízdo dezinformací pak představuje platforma X. Elon Musk byl již dříve kritizován za nadměrný výskyt nepravdivého obsahu s antisemitistickým podtónem a celá událost tuto skutečnost ještě umocňuje. Naprostá většina fake news navíc pochází od ověřených účtů. Platformy tak musí tyto potíže intenzivně řešit. Situace tedy může sloužit jako příklad toho, jak je nutné si ověřovat informace, které se k nám dostávají, a nepodléhat prvním dojmům.