Vědci hlásí úžasný objev: Nové počítačové paměti odolají extrémním teplotám

Dlouholetý problém nachází neobvyklé řešení

V současné době lze s klidem prohlásit, že nás chytrá elektronika doprovází takřka na každém kroku, ať už se jedná o klasické smartphony, bezpečností vybavení budov či počítačové senzory v automobilech. Málokdo z nás si však uvědomuje, nakolik je každé z dnes běžně využívaných zařízení náchylné na rozličná poškození a zcela závislé na pravidelné technické údržbě. Jak se ovšem zdá, největšímu z postrachů moderních technologií již zanedlouho odzvoní.

Inženýři z Michiganské univerzity totiž nedávno představili vlastní, inovativní koncepci počítačových pamětí, odolných proti takřka jakémukoliv přehřátí, dosažitelném ve standardních podmínkách. Se stále rostoucím množstvím možných aplikací křemíkových čipů, totiž zároveň přibývá i rizik, jenž mohou způsobit právě ono kritické přehřátí a tím i ohrozit jejich funkci. Za zcela hraniční je pak považována teplota okolo 300 stupňů Celsia, při níž se tok elektřiny v zařízení stává neovladatelným.

Nové paměti jsou však ze zcela jiného těsta a díky využití vrstev tantalu, jeho oxidu a pevných elektrolytových prokladů, při výrobě polovodičů, jsou schopny bezproblémového zápisu a uchování informací i navzdory teplotám, přesahujícím až šestinásobek bodu varu. Neméně revolučním v celém procesu je ovšem také úprava fungování samotného paměťového čipu, jenž namísto přesouvání elektronů pro ukládání dat využívá kyslíkové ionty, které procházejí třemi platinovými elektrodami.

Budoucnost vývoje počítačů

Dle slov vývojářského týmu se proces fungování nových „žáruvzdorných“ pamětí podobá spíše bateriím, než svým standardním protějškům. Dle všeho totiž nejsou ani tak elektronické jako spíš elektrochemické. Kyslíkové ionty při svém přesunu z oxidu tantalu zanechávají malé skvrny kovu tantalu, což slouží k určení funkce vrstev, které pak přebírají úlohu vodiče či izolantu a vytvářejí tak dva napěťové stavy, snadno přeložitelné na binární jedničky a nuly.

I navzdory stále probíhajícím testům a jistým omezením, plynoucích kupříkladu z nutnosti udržování minimální provozní teploty nad 250 stupňů Celsia, je již zvažováno několik aplikací, počínaje automobilovým průmyslem a konče proudovými motory, slévárnami, či fúzními reaktory. V současné době je prý schopna pojmout data až na 24 hodin a ve srovnání s konkurencí, pracuje při výrazně nižším napětí. Další vylepšení by ovšem navýšit kapacitu pamětí a spolehlivost při vyšší variabilitě aplikací.

Vedoucí pracovník týmu Alec Talin dále dodává, že by právě tyto paměťové jednotky mohly posloužit ke zpracovávání dat směřujících k zařízením umělé inteligence a snížení nutného výpočetního výkonu, což by mohlo vést k celkové úspoře energie.