Vesmírný dalekohled Jamese Webba zachytil nádhernou prstencovou mlhovinu
- Webbův teleskop prozkoumává hlubiny vesmíru
- Nad fotografiemi prstencové mlhoviny M57 se taji dech
- Podobně bude umírat i naše Slunce
Vesmírný teleskop Jamese Webba je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších zařízení moderní doby. Ukazuje nám dosud neviděná zakoutí vesmíru a známe fotografie zachycuje v úplně novém světle, než jak je známe. Nyní se můžeme pokochat i novým vizuálem prstencové mlhoviny.
Oko uprostřed vesmíru
Vesmírný objekt NGC 6720, Messier 57 nebo zkrátka prstencová mlhovina platí za jednu nejznámnějších mlhovin a nyní se díky teleskopu Jamese Webba dočkala zbrusu nového kabátu s úchvatnými detaily. Zářivé prstence a paprsčité okolí jsou ozdobami, které jsme předtím nemohli vidět.
Mlhovina se nachází více jak 2 tisíce světelných let daleko od naší Sluneční soustavy. Najdeme ji v souhvězdí Lyry a byla objevena v 18.století. Zajímavé je, že k pozorování není potřeba žádné speciální vybavení. Bohatě postačí amatérský teleskop.
Čtěte také: Microsoft terčem obří kritiky. Hlavními důvody jsou zabezpečení a lhostejnost
Jak zemře naše Slunce?
Pestrá přehlídka barev ve skutečnosti představuje smrt hvězdy v posledních fázích. Obrázky nám slouží jako ochutnávka toho, co se jednou stane s naším Sluncem, které má podobné rozměry. Vzdálená hvězda svítila miliardy let a umírat začala před 4 tisíci roky. Takto vydrží ještě dalších 10 tisíc let.
Kromě překrásné podívané slouží fotografie i jako materiál pro plné pochopení vývoje hvězd. Díky ní mohou vědci lépe určit, jaké fyzikální děje při tomto procesu probíhají a které prvky jsou vypouštěny do okolí. Odborníci budou fotografie analyzovat a brzy se máme dočkat i dalších.
