Vzrušující budoucnost vesmírné turistiky. Dočkáme se letenek pro „běžné občany“?

Vesmírné cesty pro širokou veřejnost jsou možná blíže než čekáme
Zasloužit se o to mohou společnosti Blue Origin, SpaceX či Axiom Space
Přinášíme podrobnosti, o kterých jste dosud ani netušili

To, co dříve působilo jako čistá science fiction, se dnes stává realitou, na které intenzivně pracuje řada vesmírných společností. Mluvíme o vesmírné turistice, která se každým dnem přibližuje a stává dostupnější i pro běžné lidi.

Počátky vesmírného turismu

Vesmírná turistika se jako prostředek zpřístupnění vesmíru širší veřejnosti poprvé objevila již mezi lety 1980 a 1985 díky programu Space Flight Participant, který spustila americká vesmírná agentura NASA. Z více než jedenácti tisíc uchazečů byla k neslavné misi raketoplánu Challenger vybrána učitelka Christa McAuliffe, a to i přesto, že neměla žádné předchozí zkušenosti ani výcvik.

Skutečný boom vesmírného turismu ovšem nastal až v letech 2001 až 2009, kdy byl zajišťován ruskou státní společností Roskosmos a americkou společností Space Adventures. Zájemci neprocházeli nikterak odborným výcvikem a absolvovali pouze standardní lékařské kontroly. Hlavním úskalím a zároveň důvodem účasti pouhých sedmi turistů v tomto období, byla velmi vysoká cena, jež se v přepočtu pohybovala v řádech nižších desítek milionů dolarů.

Krátká historie dosavadních komerčních vesmírných letů pak fakticky končí obdobím po roce 2021, po kterém se až do současnosti oněch letů zúčastnilo dalších deset zámožných turistů. Za těmito cestami však částečně stála soukromá vesmírná společnost miliardáře Elona Muska, SpaceX.

Suborbitální vesmírná loď New Shepard je plně připravena

Čtěte také: Dva astronauti uvázli na ISS. Možná tam budou muset zůstat až do února

Současné snahy

Velmi vysoký zájem o vesmírnou turistiku je v posledních několika letech znát především na rychlosti expanze trhu a s tím souvisejícím množství investovaných prostředků. Očekávaný růst jen mezi lety 2023–2030, se pohybuje lehce nad hranicí 40 %. Roku 2022 pak byl globální trh týkající se vesmírné turistiky (snadno znovupoužitelná plavidla, rezervace sedadel, výzkum bezpečnostních opatření) naceněn na 700 milionů dolarů, což je v přepočtu asi 16,3 miliard korun.

K dispozici jsou dva typy cestování – suborbitální a orbitální. První jmenovaná varianta se pochopitelně zaměřuje na cestování k samotné „hranici“ mezi zemskou atmosférou a vesmírem, jež je nazývána linie Karman. Tomuto trhu ovšem momentálně dominuje pouze jediná společnost, jíž je Blue Origin, náležící miliardáři Jeffu Bazosovi. Ta jen za poslední dva roky přepravila přes tři desítky pasažérů a mnoho tun nákladu. Orbitální, nebo také „skutečná“ vesmírná turistika je momentálně cílem mnoha velkých hráčů na poli soukromého vesmírného cestování.

Obě varianty jsou však vzhledem k vysokým nákladům na vybavení, výcvik, přípravy a samotný start dostupné pouze za cenu od 500 tisíc dolarů pro suborbitální lety až po desítky milionů dolarů pro cestu na oběžnou dráhu.

Vesmírné cestování pro širokou veřejnost

Důležitou otázkou tedy zůstává, zda se ještě během naší generace dočkáme vesmírných cest, dostupných pro běžné občany ze středních či vyšších středních tříd. Dříve, než začneme přemýšlet nad tím, proč je vesmírné cestování tak nákladné a dostupné jen pro nejbohatší procento populace, se musíme zamyslet nad tím, proč tomu tak je.

Jen samotný start komerční mise Globalstar (nesený raketou Falcon 9), řízený společností SpaceX, vyšel se všemi přípravami a s palivem na více jak 64 milionů dolarů. Vzlet stejné rakety, však jen o měsíc dříve (červenec 2023), vyšel i s bezpečnostní prověrkou na téměř 200 milionů, což se samo o sobě zdá jako jedna z možných odpovědí na otázku ceny.

V rámci vyšších desítek let je ovšem více než pravděpodobné, že se standardizováním znovupoužitelných raket, dojde k výraznému poklesu ceny letenek a s tím souvisejícím zatraktivněním těchto letů i pro širokou veřejnost. V rámci sta a více let by pak vesmírný turismus nemusel být ničím zvláštním a fakticky by se tak mohlo jednat o standardní způsob cestování mezi našimi „koloniemi“.