Webbův teleskop objevil extrémně nehostinnou planetu. Vědci jsou nadšeni

• Webbův vesmírný dalekohled předpovídá počasí na vzdálené exoplanetě
• To má dle všeho být velmi horké, větrné a mračné
• Co o tom víme?

Vědci dokázali za pomoci spektrografické technologie Webbova vesmírného dalekohledu s až neuvěřitelnou přesností určit podnebí na vzdálené exoplanetě. Ta je dle dat z provedené studie mimořádně nehostinná, avšak zároveň i velmi hodnotná pro budoucí výzkum. Co přesně tedy vědečtí pracovníci zjistili?

Extrémní blízkost k domovské hvězdě

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) již od svého spuštění roku 2021 neustále posouvá hranice mezi známým a neznámým. S jeho pomocí desítky vědeckých týmu po celém světě učinilo stovky a tisíce jedinečných objevů, jež nám zas a znova dokazují, jak málo toho ve skutečnosti o fungování vesmíru víme. Jinak tomu není ani u jedné z nejnovějších studií, která stojí na pozorování vzdálené exoplanety WASP-43b.

Studie se konkrétně věnuje výzkumu jejího podnebí, přičemž za zmínku stojí především přesnost onoho pozorování, jenž bylo prováděno na vzdálenost větší než 283 světlených let (Země je od Slunce ve vzdálenosti zhruba 15 miliontin světelného roku). Samotná planeta se nachází velmi blízko své domovské hvězdě, díky čemuž je schopna dokončit vlastní oběžnou dráhu během pouhých devatenácti hodin. Její rozměry pak svědčí o tom, že se nejedná o žádnou planetku, velikostí se totiž téměř rovná Jupiterovi a hmotností ho téměř dvojnásobně překonává.

Dlouhodobé pozorování bylo prováděno pomocí spektrografické technologie MIRI, jež je součástí dalekohledu JWST a jeho průběžné výsledky svědčí o doslova extrémních podmínkách exoplanety. Vzhledem k faktu, že je slapově vázána ke své hvězdě (podobně jako Měsíc k Zemi), je její denní strana trvale ozářena a zároveň vystavena vysoké radiaci. Zdejší podnebí tak může dosáhnout až 1 250 stupňů Celsia, přičemž temná, odvrácená strana má maxima zhruba na polovině (tj. 600 stupňů Celsia).

---

Čtěte také: Musk spolupracuje s Evropou. SpaceX vynesla satelity systému Galileo

---

Mračna z odpařených hornin

Samotný WASP-43b byl objeven již roku 2011, kdy ho vědci zaregistrovali během pohybu mezi naší pozorovací perspektivou a svou domovskou hvězdou. Detailní analýza však byla možná až s příchodem zmíněného JWST, s jehož využitím nyní probíhají práce na detailní podnební mapě planety. Vlivem extrémním teplotních výkyvů (pro něž je WASP-43b přezdíván „horký Jupiter“) jsou vědci přesvědčeni o tom, že tamější oblaka nejsou tvořena odpařováním kapalin, ale nerostů a minerálů.

Laura Kreidberg, ředitelka Astronomického institutu Maxe Plancka, označila WASP-43b za složitý, nehostinný a velmi bouřlivý svět, s masivními teplotními změnami a nekonzistentně se chovajícími mračny. Ve svém prohlášení také vychválila nové možnosti využití zmíněné technologie MIRI, díky níž jsme do ohromných detailů schopni nejen analyzovat složení planetární atmosféry, ale nově také počasí a jeho změny.

JWST sice stále není s mapováním podnebí hotový, ale již teď je jisté, že technologie, jako je tato, může být časem více než užitečná. Není totiž pochyb o tom, že bude v budoucnu využita k hledání nových potenciálně obyvatelných světů.