Zvířata byla radioaktivní dávno před výbuchem v Černobylu. Uhodnete proč?
- Vědci přišli s novou studií, která vysvětluje jeden velmi neobvyklý jev
- Souvisí s nadměrně vysokými dávkami radiace v divokých prasatech
- Výbuch Černobylu nebyl hlavním důvodem, proč je zvěř radioaktivní
Vědecký tým z Německa se zaměřil na vyřešení jednoho z největších problémů spojených s výbuchem Černobylu. Divoká prasata v Bavorsku vykazují zvýšenou radioaktivitu, ačkoli ostatní druhy živočichů a rostlin již dávno ne. Příčinu se vědcům podařilo úspěšně analyzovat a zároveň výrazně přispěli k určování radioaktivních látek v biologickém materiálu. Co paradox způsobuje?
Radioaktivní divočáci
Po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu se očekávalo, že uniklá radiace způsobí nemalé škody na životním prostředí. Vědci od havárie pravidelně měřili hladiny radioaktivních izotopů přítomných v tělech rostlin a živočichů a zaznamenávali jejich pokles. Výjimku z tohoto trendu však z nějakého důvodu tvoří divoká prasata, v nichž lze stále najít stopy radioaktivního prvku cesia. V některých oblastech dokonce klesá míra radiace pomaleji, než by zabral poločas rozpadu tohoto prvku.
Tento jev se nazývá paradox divokých prasat a jeho příčinou je stravování divočáků. Ti se živí především lanýži, které rostou pod povrchem země a tím pádem absorbují velké množství radioaktivního cesia zbylého po výbuchu Černobylu. Divoká prasata jsou tak permanentně vystavována radioaktivní potravě. Vědci si však ve studii kladou otázku, jak je možné, že podle experimentů byla zvířata kontaminovaná ještě před havárií.
Čtěte také: Neuvěřitelné! Unikátní chytré čočky se nabíjí pomocí lidských slz
Jaderné testy mají svoji cenu
Skupina odborníků proto analyzovala vzorky kančího masa z 11 bavorských okrsků mezi lety 2019 až 2021 a hledali stopy izotopů cesia 135 a 137. Došli k závěru, že za výskyt izotopů v divočácích nemůže pouze výbuch v Černobylu, nýbrž i testování jaderných zbraní v šedesátých letech minulého století. Kromě toho uvádějí jejich metodu jako velmi spolehlivý způsob k určování množství cesia v dalších potenciálních zdrojích. Těmi mohou být například houby, med nebo sedimenty.
Vědecká práce zároveň přispěla k lepšímu pochopení cyklu radioaktivních látek, aby se kontaminované látky nedostávaly až k člověku a jejich vliv mohl být co nejvíce omezen a kontrolován. Autoři dodávají, že tato studie ilustruje, jak testování jaderných zbraní ovlivňuje životní prostředí i po více jak půl století od jejich provedení.
