V posledních několika nedávných ohlédnutích jsme avizovali, že umělá inteligence je bez velkého přehánění v současném technologickém světě tématem číslo jedna. A vůbec nevadí, že už se s ní v menších či větších obměnách potkáváme drahně let.
Úžasná umělá inteligence
V kontextu bezprostředního dopadu na běžného člověka totiž nikdy nedošlo k něčemu takovému, co způsobil nejnovější počin společnosti OpenAI, ChatGPT. Tento chatbot obrátil život jednotlivců i zavedených podniků doslova naruby. A také ukázal, jaké možnosti AI nabízí v každodenním životě, ať už jde o vzdělání nebo libovolné kratochvíle.
Těch aspektů, jež se mohou s rozšířením umělé inteligence v budoucnu formovat, je jistě celá řada. Například Bill Gates vyzdvihuje nejen její obří přínos v praktickém životě, ale poukazuje i na zcela nové možnosti v oblasti vzdělávání.
A korunku tomu všemu nasadil i nejnovější výzkum, o kterém informuje prestižní odborný časopis Nature Science. Týmu vědců z americké univerzity v Austinu se podařil doslova husarský kousek.
„Vzhledem k tomu, že testované rozhraní lidský mozek – počítač by měla respektovat duševní soukromí, testovali jsme, zda úspěšné dekódování vyžaduje spolupráci subjektu, a zjistili jsme, že spolupráce subjektu je nutná jak pro trénování, tak pro použití dekodéru. Naše zjištění pouze demonstrují budoucnost neinvazivních jazykových platforem.“
S významnou pomocí umělé inteligence totiž dokázal na základě dlouhodobého pozorování činnosti mozku magnetickou rezonancí poměrně velmi přesně vydedukovat obsah textu, který sledovaná osoba poslouchá. Velmi lapidárně řečeno, vytvořili pokročilý neinvazivní dekodér, jenž generuje srozumitelné sekvence slov.