Čína chce ochránit Zemi před asteroidy. Otestuje novou technologii

Čína investuje do výzkumu planetární obrany
Již v roce 2030 hodlá zahájit testování možnosti odklonu blížících se asteroidů
Co o tom víme?

Dle nově zveřejněného dokumentu čínské vesmírné agentury CNSA byly oficiálně schváleny plány na zkušební misi, v rámci které má dojít k řízenému odklonění dráhy blízkého asteroidu. Čínská vláda tak hodlá nejen demonstrovat možnosti případné ochrany proti vesmírným tělesům, ale také definitivně stvrdit svůj vstup na pole výzkumu a podnikání v planetární obraně. Jak však tohoto cíle hodlá dosáhnout?

Boj proti hrozbám z vesmíru

Ač si to mnozí z nás neuvědomují, planeta Země je denně vystavována nesčetným střetům s vesmírnými tělesy, jež jsou však naštěstí pro nás všechny jen nezřídka kdy větší než zrnka písku. Díky mnohým historickým záznamům ovšem víme, že dopad podstatně větších a hmotnějších těles není ničím nemožným. Za příklad lze uvést Čeljabinský meteor z roku 2013, který silou svého výbuchu (srovnatelného s jadernou zbraní) poškodil množství budov a zranil nejméně několik set obyvatel tamější oblasti. Množství zemí, v čele se světovými velemocemi, právě kvůli podobným případům investuje nemalé prostředky do výzkumu možností prevence a aktivní obrany.

Dle nově zveřejněného dokumentu čínské vesmírné agentury CNSA se však zdá, že podobné plány konečně nabírají reálný obraz. Jeho obsah totiž mimo jiné definitivně potvrzuje zapojení Číny do globálního snažení o ochranu Země, spolu s demonstrací v podobě odklonění blízkého asteroidu (známého jako 2015 XF261) z aktuální dráhy v horizontu následujících pěti až šesti let. Přestože však agentura nezveřejnila příliš detailních informací o technologických součástech této mise, již nyní můžeme vidět, že je v plánu využití mnohoúčelové sondy, jejímž hlavním účelem ovšem nebude pouhá srážka s asteroidem.

Čtěte také: Evropa neostrouhá. Sondy pro sběr vzorku na Marsu se nakonec dočkáme

Nemalý význam pro budoucí výzkum

K zdokonalení možné obrany proti blížícím se tělesům z hlubin vesmíru je pochopitelně nutné více než jen vyslání rakety či sondy na danou kolizní dráhu. Čínská mise má být proto primárně zaměřena na výzkum a pozorování daného tělesa, právě skrze obíhající sondu. Dlouhodobým cílem se tak stane zjišťování přesného tvaru, velikosti, strukturálního složení za pomoci pokročilého pozorovacího vybavení, množství laserových 3D detektorů, či radaru prachových částic. Po dosažení oběžné dráhy 2015 XF261 je očekávána délka mise prozatím stanovena na 3 až 6 měsíců, po jejichž uplynutí má dojít k vystřelení kinetického impaktoru, jenž způsobí odklon z původní dráhy.

Samotné zahájení a vypuštění sondy na cestu k asteroidu je plánováno na následující dva roky, přičemž zmiňované započetí pozorování je očekáváno na rok 2030. Ostatní vlivné vesmírné agentury o svých plánech na obdobné mise prozatím mlčí. Nelze však vyloučit, že se i přes současný nemalý náskok CNSA rozhodnou k dřívějším jednáním a misím.