Plány na evropskou sondu ERO se dočkaly schválení u posudkové komise
Vzorky z Marsu by se tak již brzy mohly dostat na Zemi
Co o tom víme?
Vesmírná agentura ESA před pár dny oznámila významné pokroky v přípravách na chystanou misi Mars Sample Return, jež si neklade za cíl nic menšího, než vyzvednutí a následnou přepravu získaných vzorků z Rudé planety na Zemi. Zatímco však předního iniciátora mise NASA sužují organizační a finanční potíže, ESA schválila technické návrhy vlastní sondy Earth Return Orbiter (ERO). Kdy se tedy můžeme dočkat zahájení?
Testování a přípravy dostávají zelenou
Mars, často trefně přezdívaný Rudá planeta, již po dlouhé desítky let fascinuje a vzbuzuje zvědavost mnoha vědců napříč světem nejen díky své relativní blízkosti a podobnosti se Zemí, ale především proto, že představuje šanci na nalezení byť jen minimálních stop mimozemského života. Právě proto se také před čtyřmi lety stal cílem mise Mars 2020 vesmírné agentury NASA, v rámci níž měl být prostřednictvím dálkově ovládaného roveru Perseverance zkoumán. To ovšem mimo jiné zahrnovalo i sběr mnoha vzorků, jenž jsou dle všeho již nyní připraveny k vyzvednutí a nezbývá tak než čekat na zahájení plánované mise Mars Sample Return, na které se podílí také evropská agentura ESA.
Právě ta pak před necelým týdnem zveřejnila radostné zprávy hovořící o oficiálním schválení návrhů sondy ERO, jež má v rámci zmiňované mise posloužit k převzetí oněch vzorků přímo z oběžné dráhy Marsu. Dle oznámení tak agentura počítá s posledními designovými a technickými specifikacemi, přičemž je ochotna celý projekt přesunout do fáze výroby a testování. Z ESA však znějí i obavy, kvůli současné nestálé situaci ve vedení mise ze strany NASA, jež je nuceno počítat s nižšími náklady než se původně předpokládalo (odhadovaný rozpočet byl zhruba 11 miliard dolarů, což je v přepočtu zhruba 256 miliard korun).
ESA i přes možné nucené změny designu v důsledku snižování rozsahu mise a vynaložených nákladů potvrzuje, že sonda ERO bude schopna přizpůsobení jakýmkoliv regulacím či podmínkám. Dle slov vedoucího projektu Tiaga Loureira je její současná konfigurace dostatečně robustní na to, aby byla flexibilní, vysoce přizpůsobitelná a usnadnila možné hledání řešení pro novou architekturu. Očekává se však, že to vzhledem k relativně nízké komplexnosti a rozměrům, jež jsou srovnatelné s basketbalovým míčem, nebude nutné.
Počátek mise se však bohužel i přes tento menší dílčí úspěch zdá být v nedohlednu a jen těžko říct, zda se ho dočkáme během původně plánovaných tří let. Předem lze však s jistotou říci, že potenciální vědecká hodnota oněch vzorků s přibývajícími léty zcela jistě příliš neztratí. Nezbývá tak než čekat, kdy se věci konečně dají do pohybu.