Agrovoltaika je jasnou budoucností solárních elektráren i zemědělství

Agrovoltaika spojuje výhody fotovoltaiky a zemědělství
Historie sahá do minulého století, nicméně až teď přichází velký boom
Víte, že agrovoltaika vede ke zvýšení produkce energie a současně plodin?

Když jsme v Česku zažili tzv. solární barony, kteří instalovali velké solární elektrárny na pole a zabírali tak cennou ornou půdu, kdekdo to bral jako hrozné zlo. Jistě, původní záměr byl vydělat na tom co nejvíc a vůbec neřešit nějakou přírodu.

Solární elektrárna na poli

Teď se však ukazuje, že pokud by provedení nebylo tak humpolácké a nepokládaly se solární panely rovnou na nějakou pouze malou konstrukci, ale nad celým řešením se více přemýšlelo, mohlo to být vlastně technicky geniální.

V odborném vědeckém časopise Nature nyní vyšel zajímavý článek o tom, že právě orná půda má největší potenciál pro získávání solární energie. Jak je to možné? Řešení se nazývá agrovoltaika, resp. agrivoltaika a jde o výhodné skloubení získávání energie z fotovoltaiky a současně využití úrodné půdy, ať už pro pěstování rostlin nebo k pastvě dobytka.

Čtěte také: Rakousko zavádí uhlíkovou daň! Urychlí přechod k obnovitelným zdrojům energie?

Co je agrovoltaika?

Co to je agrovoltaika a jaké jsou její výhody? Jak je možné, že si fotovoltaika podá ruku se zemědělstvím? Představte si, že je možné postavit vyšší konstrukce se solárními panely, pod kterými zůstane prostor pro zemědělství. Vysázené rostliny mohou růst v částečném stínu, ale stejně tak se tudy může pohybovat hospodářská technika nebo dobytek.

Z nejnovějšího výzkumu vyšlo najevo, že právě získání částečného stínu může některým rostlinám výrazně pomoci a mohou mít až 3x vyšší úrodu než bez solárních panelů. A navíc právě fotovoltaická elektrárna získá díky udržování klima a zachytávání vody v půdě rostlinami vyšší účinnost. To je objev hodný Nobelovy ceny. Pro zemědělce to může znamenat zvýšení příjmů nebo také příjemnější prostředí, kde může být teplota vzduchu až o téměř 8 stupňů nižší než bez solárních panelů.

První pokusy s tímto přírodně-technologickým ekosystémem, který může být vzájemně prospěšný, se datují do roku 1981, kdy s nápadem přišli němečtí badatelé Adolf Goetzberger a Armin Zastrow z Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy z Freiburgu.

Agrovoltaická elektrárna od té doby ušla obrazně řečeno pořádný kus cesty. Dneska už se dobře ví, jaké rostliny potřebují intenzivní sluneční záření a jaké ho nepotřebují nebo naopak se jim daří lépe, když mají stín. Podle toho je možné navrhnout solární elektrárnu na poli, která bude využívat horizontálně orientovaných solárních panelů, nebo oboustranných panelů, které jsou nainstalovány s orientací na východ a západ.

Jaké jsou velmoci v agrovoltaice?

S prvním řekněme reálným využíváním agrovoltaiky začalo Japonsko, a to v roce 2004. Později se přidalo Rakousko a dnes už jde o ve světě velmi populární způsob, jak využít půdu a přitom získávat energii ze slunce. Mluvíme zkrátka o agrovoltaické elektrárně budoucnosti.

Agrovoltaika aneb solární elektrárna a zemědělství

V testování agrovoltaických technologií patří mezi dnešní přední velmoci především Čína, Jižní Korea, Spojené státy a v Evropě jsou pak daleko například v zemích, jako je: Itálie, Francie, Německo, Dánsko, Chorvatsko, či Španělsko.

A jak je na tom Česká republika? První agrovoltaickou elektrárnu postavila energetická společnost ČEZ u své elektrárny v Ledvicích. Jenže kvůli problematickému zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu zatím není možné kombinovaně využít zemědělskou půdu a fotovoltaiku. Snad se to tedy co nejdříve změní a Česko bude moci dohnat ujíždějící vlak s agrovoltaikou, která je jasnou cestou budoucnosti.