Lidstvo to táhne ke hvězdám už od nepaměti. Zatímco naši předkové o takových věcech spíše jen snili, my žijeme v éře, která díky technologiím umožňuje nejen vesmír zkoumat, ale také stanout na dohled obrovskému snu.
První lidé na Marsu
Tím pomyslným svatým grálem je totiž náš blízký soused – Mars. Uskutečnění první mise s lidskou posádkou jsme totiž neuvěřitelně blízko, avšak optikou potenciální budoucnosti na rudé planetě panuje celá řada otazníků.
Jedním z těch nejzásadnějších je nepochybně přítomnost vody. Zatímco až donedávna panovalo přesvědčení, že na Marsu sice je, ale bude ji obtížné získat, nedávný objev čínského roveru možná dokazuje opak.
Údaje z přístrojů vozítka, které měly za úkol analyzovat povrchové rysy a složení dun na Marsu, mimo jiné naznačují, že jejich povrchová vrstva je bohatá na hydratované sírany a oxid křemičitý, stejně jako na oxidové minerály. „Tato sůl umožňuje tání ledu nebo sněhu při nižších teplotách“, domnívají se vědci.
S podobnou tezí nově přispěchal i Americký Národní úřad pro letectví a vesmír. Rover Perseverance, který brázdí povrch Marsu, sbírá vzorky hornin a mapuje úchvatnou krajinu Rudé planety, totiž narazil na koryto bývalé řeky, informujeFututism.
Vědci se domnívají, že před zásadní proměnou atmosféry a (ne)života na Marsu, šlo o planetu s bujnou vegetací a rozsáhlými vodními plochami. Tuto teorii ostatně podporují i některé z domnělých kráterů, které jsou plné nejrůznějších sedimentů, jež dávají tušit, že se v těchto oblastech nacházela jezera.