10 věcí, které byste měli vědět o planetě Mars

Mars je planeta, kolem které je spousta zajímavých informací
Vybrali jsme to, co byste opravdu měli vědět
Budete si chtít po přečtení článku sehnat jednosměrnou letenku na Mars?

K žádné jiné planetě lidstvo nehledí tak, jako k Marsu. Čtvrtá planeta naší sluneční soustavy a současně druhá nejmenší, která je oproti Zemi asi třetinová, se přezdívá rudá planeta. V mnoha ohledech najdeme podobnosti se Zemí, ať už jde o terestrický typ planety s povrchem tvořeným krátery, sopkami, kaňony a dalšími útvary, nebo například o změny počasí či přítomnost hned dvou měsíců, Phobos a Deimos.

O tom, že by někdy byl na Marsu život, neexistuje důkaz. Nicméně, jak uvádí server Universe Today, vědci se domnívají, že kdysi dávno tomu tak mohlo být a že díky podmínkám by Mars mohl v budoucnu představovat po planetě Zemi druhou planetu příhodnou pro život. Ve spojení s touto sci-fi myšlenkou pak mluvíme o terraformaci, tedy o přeměně povrchu planety takovým způsobem, aby byl obyvatelný pro lidskou rasu.

První dobytí Marsu

Na Marsu sice neexistuje život, ale po jeho povrchu už jezdí hned několik robotů. Jako první úspěšně přistály USA, když agentura NASA v roce 1976 vyslala dvojici Viking 1 a Viking 2, a díky nim jsme získali vůbec první obrázky z povrchu planety Mars. Naopak Rusku se mise nepovedly a kvůli technickým problémům nelze jejich pokusy považovat za úspěšné.

Čtěte také: Chcete internet od Muska? Nejdříve musíte uznat Mars jako svobodnou planetu

Nejblíže byla ruská sonda Fobos-2, která provedla snímkování, ale krátce poté se odmlčela. Sonda Mars 3 fungovala po přistání jen pár sekund. Druhým v pořadí, kdo úspěšně přistál na Marsu a pokračoval v misi, byla až Čína v roce 2021, která využila sondy Tianwen-1. Aktuálně jsou na Marsu celkem 3 funkční vozítka, kromě Tianwen-1 je to Curiosity a Perseverance.

Části Marsu skončily náhodou na Zemi

V minulosti planetu Mars zasáhly velké asteroidy, stejně jako Zemi. Většina trosek pak dopadla zpátky na rudou planetu, ale část z nich byla vyvržena do vesmíru. Některé trosky se pohybovaly sluneční soustavou, než skončily čirou náhodou na Zemi. Původ těchto meteoritů byl vědecky potvrzen, když se složení shodovalo s tím, co našly sondy NASA na Marsu v 70. a 80. letech minulého století.

Mars není takovou pustinou, jako třeba Měsíc

První sondy agentury NASA, které létaly kolem rudé planety, odhalily krátery na Marsu. Prostředí vypadalo podobně jako na Měsíci, což vedlo k názoru, že jde o pustinu a podmínky na planetě jsou neměnné. Ovšem v roce 1971 Mariner 9 z orbitu zjistil, že je Mars pohlcen globální prachovou bouří, navíc se zde nacházejí i spící sopky. Odhalen byl obrovský 7 km hluboký systém kaňonů Valles Marineris, což navždy změnilo pohled na tuto planetu.

Jsou na Marsu podmínky k životu?

Bez skafandru se na Marsu neobejdete a co víc, podmínky k životu na této planetě nejsou zrovna dvakrát příznivé. Problematická je především velmi nízká teplota, pouhých -45 stupňů Celsia ve středních zeměpisných šířkách, přičemž v zimě dochází k ochlazená na -100 stupňů Celsia a v létě naopak k oteplení na 20 stupňů Celsia.

Za nestabilními podmínkami stojí slabá atmosféra a nízký tlak vzduchu, který má jen asi 1 % toho, co naměříme na zemském povrchu. Teplo ze slunečního záření uniká do vesmíru a planeta se nedokáže víc oteplit. Dalším problémem je složení atmosféry, které není kompatibilní se směsí dusíku a kyslíku, kterou lidský druh potřebuje k životu. Na Marsu je asi 95,3 % oxidu uhličitého, 2,7 % dusíku, 1,6 % argonu, 0,13 % kyslíku a několik dalších prvků.

Gravitace na Marsu je třetinová

Naopak výrazně nižší, třetinová povrchová gravitace (37 %) znamená, že člověk by na Marsu dokázal vyskočil 3x výše než na Zemi. V případě planety to například umožňuje vytvoření vyšších sopek, aniž by se zhroutily. Proto vznikl naprosto unikátní útvar Olympus Mons, který je nejvyšší sopkou na planetách v naší sluneční soustavě. Podle agentury NASA měří 25 kilometrů, a je tak 3x vyšší než Mount Everest, přičemž průměr sopky je 600 kilometrů.

Na Marsu je voda

Na Marsu najdeme vodu a není ji málo, ale jelikož má rudá planeta velmi řídkou atmosféru, tak se voda nachází v podobě ledu či vodní páry. Podle modelu americké agentury NASA z roku 2007 by po roztátí veškerá voda z jižní polární čepičky zaplavila celý Mars do výšky zhruba 11 metrů. A v roce 2015 došlo k důležitému objevu, že na povrchu Marsu se za příznivých podmínek a jen velmi občas vyskytuje tekutá velmi slaná voda.

Proč se Mars přezdívá rudou planetou?

Už od pradávna se planetě Mars říká rudá planeta, protože při pohledu ze Země má často načervenalou barvu. Čím je to způsobené? Jednoduše tím, že povrch Marsu je pokrytý půdou, horninou a prachem s vysokým podílem oxidu železa, který dává povrchu právě červenou rezavou barvu.

Na Marsu se vyskytuje metan

Na planetě Mars je velmi důležitý prvek, který je známkou biologické či geologické aktivity. Jde o metan. Otázky ohledně života na Marsu jsou i tímto přiživeny, protože metan můžou produkovat třeba mikroby. Co je však ještě důležitějším, tak že právě metan je potřebným pro palivo do vesmírných lodí, které používá například SpaceX.

Čtěte také: Mise na Mars 2024 – Datum, podrobnosti a rizika novodobé Vesmírné odysey

Závod o opravdové dobytí Marsu a postavení města začíná!

Když Elon Musk před lety přišel s tím, že bychom mohli jako lidstvo dobýt novou planetu a stát se multiplanetárním druhem, protože jinak by nás mohl potkat nepříjemný osud například v podobě srážky s asteroidem či sebedestrukcí civilizace, nadchnul spoustu lidí a prakticky odstartoval závod o dobytí Marsu.

SpaceX a cesta na Mars

V případě SpaceX, tedy firmy Elona Muska, by cesta na Mars s využitím vesmírné lodě Starship měla proběhnout nejdříve v roce 2022. Pravděpodobnější je však až pozdější termín, přičemž kvůli pohybu planet se ideální okno pro cestu na Mars ze Země, což zabere 6-9 měsíců, otevírá každé dva roky.

Dočkáme se tedy prvního letu se Starship na Mars v roce 2024? A co první lidská posádka se Starship, kam se vejde až 100 lidí? Podle Muska se budou na rudou planetu vozit nejdříve všechny potřebné materiály a zásoby, logicky až potom lidé. Pravděpodobně půjde o jednosměrnou jízdenku. První město na Marsu by mělo být vybudované do roku 2050.