Píše se podzim 2022 a světem kryptoměn poměrně silně rezonuje kauza, jež záhy nabobtnala do gigantických rozměrů. Zkrachovala burza FTX, kterou založil Sam Bankman-Fried, a jak se záhy ukázalo svoji nezastupitelnou roli sehrál fakt takřka neexistujícího dohledu a firemní kontroly.
FTX byl obří průšvih
Když to hodně lapidárně shrnu, tak za daných okolností je s podivem, že svého času jedna z největších burz pro obchodování s kryptoměnami na světě vydržela vůbec tak dlouho. Tato instituce totiž de facto fungovala na dobré slovo počínaje narušenou integritou systémů, nefunkčním nebo naprosto zcestným dohledem a konče centralizovanou kontrolou úzké skupiny osob s minimálními zkušenostmi.
Pozlátko, jež dával Bankman-Fried světu na odiv, byla jen záclona, která ve skutečnosti ukrývala vedení podniku na hony vzdáleného obvyklým standardům, a to platí i pro nevídané nakládání s firemními finančními prostředky, které poměrně často sloužilo k nákupům osobní povahy.
Samozřejmě, že se v tomto kontextu nabízí otázka, zdali by s existujícím plošným souborem regulačních opatření, které před pár dny schválil Evropský parlament, k něčemu takovému došlo. A odpověď zní, že s velkou pravděpodobností ano, protože nová pravidla by musela být v účinnosti mnohem dříve. Jen připomenu, že v EU vzejdou regulační opatření v platnost od poloviny příštího roku.
Přesto by mohla rizika typu FTX minimalizovat už jen díky tomu, že jejich hlavní těžiště spočívá v transparentnějším přehledu a zpřísnění identit firem, jež na kryptoměnovém trhu působí. To samo o sobě nemusí na stabilitu té či oné burzy stačit, ale přesto jde o pozitivní signál, že se subjekty nepohybují v nějaké šedé zóně, kde se může stát cokoliv.
O jak účinný nástroj jde, ukáže samozřejmě až praxe. Je totiž nasnadě cokoliv dopředu kritizovat, aniž víme, zdali v konečném výsledku benefity nepřeváží jistou těžkopádnost nebo možné průtahy způsobené podrobnější lustrací. Přesto jde o pomyslnou první vlaštovku, která má smysl.