Když před lety na konferenci technologií Web Summit v portugalském Lisabonu Stephen Hawking nahlas sdělil, že umělá inteligence též AI (z angl. Artificial Intelligence – pozn. redakce) může být „dobrý sluha, stejně jako zlý pán“, způsobilo to v plénu menší šok. Ne proto, že by geniální vědec mluvil z cesty, nýbrž proto, že jen řekl to, čeho se spousta nejen laické veřejnosti obává.
AI – Umělá inteligence
Hawking řekl, že se lidstvo s největší pravděpodobností dostane do bodu, kdy bude umělá inteligence zcela soběstačná. V tomto kontextu může jít po jaderných zbraních a dalších hrůzných výdobytcích války o jednu z nejhorších, ne-li vůbec nejhorší noční můru, jaké kdy člověk čelil.
Spousta expertů však tvrdí, že jde o nastínění nejkatastrofičtějšího scénáře, který ve skutečnosti nemusí nastat. A jedním dechem také vyzdvihují, kde všude se se strojovým učením v současnosti setkáváme, aniž si plně uvědomujeme jeho přínos. Jako příklad poslouží automotive, lékařství, k vidění je i v armádě nebo třeba nejnověji v rámci zkoumání vesmíru.
To dokládá i poslední zajímavá zpráva. Torontská univerzita je aktuálně domovem mezinárodního týmu vědců, který stojí za vývojem nového „super algoritmu“, jenž má pomoci zodpovědět otázku, zdali jsme ve vesmíru skutečně sami.
Z následného komuniké vyplývá, že tato umělá inteligence významně zefektivní hledání mimozemské civilizace v rámci projektu SETI (zabývá se zkoumáním existence mimozemské civilizace pomocí zachycování rádiové komunikace), protože je schopna v datech vyčíst i na pohled nezřetelné nuance. Vědci také doplnili, že se jim už podařilo zachytit osm zajímavých předběžných signálů, jimž by dříve nevěnovali pozornost, právě díky AI, informuje server EarthSky.