Možnost ovládat elektroniku skrze vlastní mysl je opět o krok blíže
Dokazují to úspěšné testy ambiciózní technologické společnosti
Co všechno o tom víme?
Ambiciózní technologická společnost Neurotech Synchron představila první výsledky své několikaleté práce, kladoucí si za cíl umožnit ovládání elektroniky a chytrých zařízení prostřednictvím neurálního rozhraní (Brain-computer interface – BCI). Zároveň se však nemá jednat pouze o drahou experimentální hračku pro uzavřený okruh uživatelů, nýbrž i o pomůcku pro vážně nemocné a postižené, trpící paralýzou a nemožností pohybu. Jak to však celé vlastně funguje?
Nová šance pro nemohoucí
Spolu s překotným a takřka nezadržitelným pokrokem na poli technologií se zvláště v současné době čím dál častěji nabízí otázka, nakolik jsme při zpětném pohledu na díla vědecké fikce naplnili vlastní očekávání. Ať už se jedná o umělou inteligenci, pomalu nastupující věk kvantových počítačů, či revoluci ve vesmírných technologiích a cestování, je zřejmé, že mnohé z někdejších vizí mají nyní blíže k realitě, než by se kdy mohlo zdát. Obdobným příkladem, který však tuto myšlenku svou funkcí i vzezřením může podpořit vůbec nejvíce, je jednoznačně možnost ovládat technologie prostřednictvím komplexních neurálních implantátů, na jejichž vývoj a výrobu se zaměřuje čím dál více společností napříč světem.
Jednou takovou je i poněkud neviditelný, avšak o nadějnější Neurotech Synchron, jež zvláště v posledních letech dělal nemalé pokroky ve vývoji i samotném testování. Společnost se pak od ostatních liší především svou snahou, zaměřit se na pomoc nemocným, postiženým, či indisponovaným, kteří nejsou schopni plnohodnotného pohybu. To mimo jiné dokazuje před pár dny zveřejněné oficiální video, na němž vidět jednoho z účastníků zkušebního testu, jenž trpí vzácným neurodegenerativním onemocněním ALS, v jehož důsledku již nemůže používat ruce.
Díky rozhraní Synchron, komunikujícím s neuroimplantátem Stentrode, je však schopen ovládat svého virtuálního asistenta Alexu pouhým pomyšlením na provedení konkrétních úkonů. „Zatímco většina systémů inteligentních domácností spoléhá na hlas nebo dotek, my vysíláme řídicí signály přímo z mozku a tím eliminujeme potřebu jejich využití,“ řekl generální ředitel a zakladatel Neurotech Synchron Tom Oxley.
Na místě je mimo jiné také otázka konkurenceschopnosti vůči ostatním podobným projektům, v čele s dříve představeným Neuralinkem, financovaným samotným Elonem Muskem. Za jednoznačný mínus pro zmiňovaný implantát Stentrode lze považovat kupříkladu samotný způsob voperování, během něhož je na rozdíl od prvního zmiňovaného nutné otevřít lebku daného subjektu. Stentrode totiž funguje přímo v mozku, kde je umístěn jeho samoxpandibilní stent s elektrodami, prostřednictvím jugulární žíly na jeho vrchní části. Díky je tomu však na rozdíl od ostatních zástupců této technologie schválen úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) k trvalému umístění bez nutnosti vyjmutí po určené době.
Za významný rozdíl lze také považovat celkovou univerzálnost, v rámci níž naopak dominuje Neuralink s úctyhodným počtem 1024 elektrod, které dovedou zachytit velmi široké množství rozličných signálů a využívat je k uskutečnění různorodých akcí a příkazů. Stentrode pak sice neumožňuje skrze mysl hrát hry, či projíždět web, ale svým šestnácti elektrodovým polem je navrženo pro plnění specifických úkolů na míru.
Budoucnost projektu Synchron je pak zastřena mnoha spekulacemi, v nichž mimo jiné figuruje nasazení soupravy Vision Pro od společnosti Apple, či vývoj pokročilé technologie pro snímání polohy očí. Koneckonců jeho finančními mecenáši jsou miliardáři Bill Gates a Jeff Bezos, což může v případě dalších úspěchů přinést ambiciózní společnosti nemalé jistoty v budoucím financování a zavádění nových technologií a postupů.