Vědecký tým z JILA dosáhl dalšího mimořádného úspěchu
Stojí totiž za vývojem nových nejpřesnějších atomových hodin na světě
Jak vlastně pracují?
Vědci z amerického výzkumného institutu JILA před pár dny ohlásili mimořádný a bezesporu průlomový úspěch na poli moderních technologií, jímž není nic menšího než úspěšné sestrojení doposud nejpřesnějších atomových hodin na světě. Dle předběžných informací mají být natolik spolehlivé, že se o pouhou vteřinu zpozdí až po desítkách miliard let v provozu. Může tedy tento pokrok představovat novou revoluci nejen na poli komunikace a vesmírného inženýrství?
Nejpřesnější čas na světě
Technologie se napříč všemi myslitelnými odvětvími posouvá každým dnem stále více kupředu a my tak můžeme být svědky desítek a stovek mimořádných inovací, jež se nezřídka kdy stávají součástmi našich životů. Prakticky žádná z nich by však nemohla vzniknout bez jediné, neoddiskutovatelně důležité veličiny – času. Ten je běžně určován za pomoci mimořádně přesných atomových hodin, jejichž měřitelné zpoždění je na rozdíl od mnoha technologií pro obyčejného člověka takřka zanedbatelné. Skvělou zprávou pro mnohé výzkumy a společnosti, zakládající si právě na extrémní přesnosti času, může proto být žhavá novinka vědeckého institutu JILA.
Před pár dny jsme se od něj totiž dočkali nečekaného ohlášení, hovořícím o vytvoření nových a bezkonkurenčně nejpřesnějších atomových hodin na světě. Jejich technologie jak známo měří čas na základě rezonanční frekvence určitých atomů, přičemž je dosud standardně užíváno cesia-133, jež „tiká“ více než devíti milionkrát za sekundu a jím vybavené hodiny nabydou vteřinovou ztrátu za zhruba 300 milionů let užívání. Novinka od JILA však nově využívá atomy stroncia, které za pouhou vteřinu „tiknou“ více než 429 bilionkrát, v důsledku čeho bylo sice nutné nahradit původní mikrovlnné měřiče za přesnější snímače světelných vln, avšak díky tomu je měřitelná časová ztráta nových hodin pouhá jedna vteřina na 300 miliard let užívání.
JILA ve svém oznámení mimo jiné zmiňuje eliminaci hlavních zdrojů chybných měření a navýšení přesnosti na výše uvedenou úroveň, díky významným úpravám optické mřížky, jež drží desítky tisíc atomů stroncia v oblasti snímaní. Nově tak bude možné se vyvarovat jak vlivům laserového světla (sloužícího k vytvoření oné optické mřížky) na měření, tak i srážkám samotných atomů stroncia.
Ona ohromující přesnost nových atomových hodin by pak dle zúčastněných výzkumníků mohla být využita nejen pro nové generace satelitních komunikačních technologií, ale také k výzkumu fyziky jako takové a vlivům gravitace na měřitelný čas. Samotný autor a vedoucí studie Jun Ye dokonce uvádí, že jsou natolik přesné, že dokážou detekovat i drobné mikroskopické jevy předpovídané četnými fyzikálními teoriemi. Dodává pak, že díky nim můžeme nyní posunout hranice toho, co je s měřením času možné.