Mozkové implantáty poháněné AI umožňují pacientům po obrně opět mluvit
- Vědci zaznamenávají obrovské pokroky při vývoji kompenzačních pomůcek
- Umělá inteligence pomáhá lidem, kteří ztratili schopnost mluvit
- Díky ní mohou komunikovat mnohem rychleji než předtím
Studie provedené na dvou ženách ukazují, že technologie obchází přírodu mílovými kroky. Postižení lidé bojující se ztrátou hlasu nyní dokáží mluvit poloviční rychlostí oproti zdravým lidem. Před několika málo lety přitom zvládali pouze desetinu slov. Jak daleko se už technologie dostala a co stojí za její efektivitou?
AI zatím slouží šlechetně
Ať už v nás umělá inteligence a její dopady, rizika, či využití vyvolávají jakékoli otázky, neměli bychom této technologii upírat jeden významný přínos, a sice že pomáhá na správných místech. Existuje celá řada případů, kdy AI figuruje jako klíčová technologie v léčbě různých pacientů a to včetně těch, kteří přišli o schopnost mluvit.
Důkazem toho jsou dvě studie, které vyšly v deníku Nature a upozornil na ně server Wired. Oba dva týmy, které jsou jejich autory, využívají stejné metody. Pacientkám byly do mozku implantovány čipy s elektrodami, které zaznamenávají mozkovou aktivitu a sbírají signály. Toto množství dat je posléze analyzováno umělou inteligencí a na základě toho vytváří AI příslušná slova. Výsledky jsou fenomenální.
Čtěte také: Muskův Neuralink získal miliardovou dotaci. Mozkové implantáty již brzy realitou
Budoucnost slibuje úžasné vyhlídky
V průměru řekne anglicky mluvící osoba 160 slov za minutu. Pacienti s touto technologií zvládnou komunikovat rychlostí až 78 slov za minutu. Před dvěma lety zvládal systém pouze 18 slov za minutu. Posun je tedy obrovský. Fascinující je i způsob, jakým byla AI trénována. Dotyčné osoby pohybovaly rty, jako by zkoušely říct dané slovo a počítač tyto pokusy analyzoval. Na základě takových dat byl pak schopný vytvořit dané slovo.
Pro pacienty to znamená, že v blízké budoucnosti už bude věda schopná poskytnout téměř plnohodnotnou kompenzaci ztráty hlasu. I přestože celková chybovost systémů se pohybuje okolo 25%, pořád se jedná o neuvěřitelný pokrok. Nevýhodou zůstává, že technologie má pořád robustní rozměry, nicméně některé firmy (např. Neuralink) již pracují na bezdrátových variantách, které budou postiženým lidem ulehčovat život v mnohem větší míře.
