Byl vytvořen čip, který je schopný pořizovat snímky i přes vrstvy kartonu
V jaké fázi je tento vynález a co dalšího nám vědci slibují?
Výzkumníci z Texaské univerzity v Dallasu a Soulské národní univerzity představili zcela revoluční technologii „rentgenového vidění“, jehož bychom se jednou mohli dočkat i v našich smartphonech. Samo o sobě je totiž vměstnáno do jediného kompaktního čipu a jeho potenciální cena je tak nižší, než kdy dřív. Dokáže však skutečně to, co slibuje?
Snímky přes vrstvy kartonu
Současná doba nám čím dál častěji dokazuje, že to, co se dříve mohlo zdát jako pouhá vědecká fikce, není vlastně ničím nemožným. Již dlouhá léta jsme tak schopni vytvářet roboty, umělé inteligence, vznášející se vozidla, či pokročilé holografické projekce. Stále se zdokonalující technologie jsou ovšem čím dál větší inspirací nejen pro nadšence a amatérské kutily, ale také pro celé výzkumné týmy snažící se překročit onu pomyslnou hranici mezi smyšleným a skutečným. Skvělým příkladem budiž například spojený tým vědců z Texaské univerzity v Dallasu a Soulské národní univerzity.
Ti se již před více než patnácti lety, inspirovaní světoznámým superhrdinou Supermanem, rozhodli k vývoji vlastní technologie pro rentgenové vidění, jak píše server New Atlas. Jakkoliv absurdně či bláhově se však tento projekt mohl zprvu jevit, dle nejnovějších zpráv sklízí první skutečné úspěchy. Dle všeho je totiž v momentální fázi schopen pořizovat snímky na vzdálenost několika palců skrze širokou vrstvu kartonu. O to impozantnější pak je, že tuto možnost poskytuje čip takových rozměrů, že se bezpečně vejde i do průměrně velkých smartphonů.
Pochopitelně však nevysílá skutečné rentgenové paprsky, nýbrž vysokofrekvenční signály, které se svou intenzitou mohou pohybovat v intervalu 0,1 až 10 THz, s odpovídajícími vlnovými délkami od 0,03 do 3 mm. Vlny o takových hodnotách jsou pak pro člověka pochopitelně nezaregistrovatelné a dle odborníků zcela bezpečné.
Vůbec první test této technologie proběhl po více než deseti letech vývoje, a to v roce 2022, kdy byl signál onoho mikročipu schopen vlivem své významně nižší intenzity (asi 430 GHz) schopen projít pouze prachem, mlhou, či dalšími překážkami, jimiž světlo proniká pouze minimálně. Již tehdy však bylo možné pořídit kvalitní snímky prostoru za překážkou, díky zaznamenání odraženého signálu a následného převodu na obraz. Samotný snímač se pak nespoléhal na klasickou čočku, ale na technologii CMOS, jež se užívá například u procesorů či paměťových čipů.
Jeho cenová dostupnost a vysoký potenciál generování a detekce signálů v hodnotách THz ovšem vědce nakonec přesvědčil k pokusům o minimalizaci, jež by možnost rentgenové vidění přinesla i do standardních kapesních zařízení. Po patnácti letech vývoje a skutečně mnohonásobném zdokonalení tak nyní i takto malý čip dovede bezpečně zobrazovat veškeré testované objekty, od čepele až po schovaný USB-disk, v mimořádné kvalitě a i přes vrstvu větší než 1 centimetr. Nejnovější plány týmu však hovoří o rozšíření až na dvanáctinásobek.