Revoluce v nabíjení. S novou technologií lze mobil nabít do 60 sekund

Vědci z Coloradské univerzity přišli s neuvěřitelným objevem
Nově by totiž mohlo být možné nabíjet mobilní baterie v rámci vteřin
Jak je to vlastně možné?

Výzkumný tým z univerzity v Coloradu objevil zcela nový a potenciálně extrémně účinný mechanismus pro nabíjení baterií. Dle zveřejněné studie by měl umožňovat plné dobytí z nuly na sto procent v řádech pouhých minut, či dokonce desítek vteřin. Dokážeme si však vůbec představit, jak velké možnosti v sobě tato technologie skrývá?

Z nuly na sto za méně než minutu

Vývoj nových typů baterií a možností jejich stále účinnějšího napájení je v současnosti mimořádně populární a zároveň neoddiskutovatelně významnou disciplínou. Stovky výzkumníků a inženýrů z celého světa se tak rok co rok pokouší překonávat nejen aktuální kapacitní limity, ale také samotnou nabíjecí rychlost. O druhé z těchto variant pak více než svědčí jedna z posledních studií provedených vědeckým týmem z americké univerzity v Coloradu, jež by v technologickém odvětví bezpochyby dokázala způsobit revoluci.

Konkrétně se jedná o zcela novou techniku napájení baterií chytrých telefonů založenou na vysoce efektivním pohybu iontů přes nové superkondenzátory. To, ač to zní neuvěřitelně, pak dokáže aktuálně zavedenou nabíjecí dobu z minimálně několika desítek minut zkrátit na pouhou jednu minutu.

„Vzhledem ke kritické roli energie v budoucnosti planety jsem se cítil inspirován k tomu, abych své znalosti chemického inženýrství uplatnil ve vývoji pokrokových zařízení, pro ukládání energie,“ řekl Ankur Gupta, hlavní autor studie. Dodává pak, že toto vývojové odvětví stále považuje za neprozkoumané a plné potenciálu.

Čtěte také: Apple se domluvil na spolupráci s OpenAI. Získá tím přístup k nejlepší AI

Budoucnost je v rychlonabíjení

Je známo, že některé z Guptou využitých fyzikálních mechanismů byly již před lety použity kupříkladu ke studiím toků v porézních materiálech. Nikoho by však dříve nenapadlo, že by jednou mohly posloužit pro účely superrychlého nabíjení baterií. Dle Gupty ovšem bylo nejdříve potřeba odhalit, že se pohyb iontů a elektronů v baterii striktně nepodřizuje známému Kirchhoffovu zákonu z roku 1845, jenž slouží k určení toku elektrického proudu.

Aktuálně sice není jasné, jak může podobná technologie obstát při masivním nasázení. Více než jisté však je, že se může jednat o naprostou revoluci na poli chytrého nabíjení, jež by mohla ušetřit celé hodiny času a dost možná i finančních prostředků. V budoucnu by pak tato technologie mohla být dále vyvíjena, což by ji údajně od minut mohlo posunout k pouhým vteřinám.