V souvislosti s kolonizací Marsu se objevuje čím dál více (protichůdných) teorií. Zatímco z pohledu uskutečnění dekády omílané mise je člověk kýženému cíli až neuvěřitelně blízko, optikou potenciální budoucnosti na rudé planetě panuje celá řada, místy až děsivých otazníků.
Mars a spousta otázek
Například britský kosmolog a astrofyzik Martin John Rees má za to, že pakliže lidé zvládnou úvodní peripetie, tj. vůbec úspěšně přistát, vytvořit první kolonii včetně funkčního ekosystému a sociálního prostředí, stejně se nevyhnou, ať už cíleně nebo v rámci evoluce, proměně fyzického já.
A určitě není v tomto směru jediný, kdo si myslí, že genetické inženýrství bude hrát v budoucnu při dobývání vesmíru prim. Věděli jste, že se to vlastně už děje? Vědci se v současnosti snaží „naroubovat“ geny svilušek na lidské buňky. Ty jsou totiž pověstné svojí odolností vůči extrémním podmínkám.
Stejně tak se zkouší další alternativy formou nejrůznějších bakterií, jež by měly dramaticky posílit rezistenci člověka. Jak možná víte, na Marsu je oproti Zemi pouze třetinová gravitace a naprosto odlišné složení atmosféry.
Člověk nebo Marťan?
Business Insider v jednom ze svých nedávných článků nastínil následující scénář: kostra, lebka, mozek a osvalení prvních generací kolonizátorů se v průběhu následujících stovek let zmenší, což by mohlo vést nejen ke kratší délce života, ale i zdravotním komplikacím nebo neurologickým poruchám.
V další fázi se tělo člověka-Marťana stane silnější a mnohem robustnější s výrazně větší hlavou a oranžovou kůží. Tým evolučních expertů z Houstonu si myslí, že právě zvýšený obsah karotenoidů může být cestou, aby tělo lépe snášelo řidší vzduch a silnější UV záření.
A pozor, to není všechno. Někteří skeptici poukazují na to, že vlivem vyšší radiace by mohl dojít k rychlejšímu mutování lidského DNA, a to až 10× rychleji, než jak probíhala evoluce člověka zde na Zemi.