CAR-T buňky neboli geneticky modifikované imunitní buňky vyléčily tisíce lidí s nádorovými onemocněními. Tento druh léčby spočívá ve využívání T-lymfocytů pacienta, které jsou následně v laboratoři obohaceny o genetickou informaci pro receptor.
Možný průlom v bioléčbě
Ten dokáže identifikovat antigen na povrchu nádorových buněk a poměrně rychle aktivovat T-lymfocyt. Bohužel, prozatím je účinná pouze na některé typy nemocí. To by se však mohlo v dohledné době změnit, informujeScience.org. Server tlumočí nejnovější výzkum vědců, jež naznačuje, že jednou z cest je napojení imunitních buněk na protein.
Protože se bílkovina nachází také v normálních krvetvorných kmenových buňkách, experti je nahradili geneticky modifikovanými „náhradníky“, čím dosáhli vyšší odolností před dalším nádorovým bujením.
Pokus, který proběhl na nemocné myši, jim dal za pravdu. Tato dvousměrná strategie dokázala úspěšně potlačit akutní myeloidní leukemii, což je onemocnění, jež se v současnosti neléčí CAR-T metodou nýbrž intenzivní indukční chemoterapií s následnou postremisní chemoterapií.
„Jde o velký příslib do budoucna, který by mohl mnohé změnit,“ domnívá se Jason Lohmueller, přední imunolog z univerzity v Pittsburghu. „Je to více než jen pouhý papírový pokrok. Opravdu by to mohlo fungovat, což by výrazně rozšířilo účinnost CAR-T terapií,“ dodala kolegyně Marie Bleakleyová z Fred Hutchinson Cancer Center.