Inženýři z Utažské univerzity vytvořili potenciálně neomezenou baterii

Utažská univerzita přichází s revolučním způsobem dobíjení baterií
Ten by mohl najít uplatnění v mikrokontrolerech a jiných IoT komponentách
Jak vlastně funguje?

Ve vývoji je zbrusu nový a inovativní typ baterie, jenž by v budoucnu mohl zcela změnit přístup největších světových výrobců, jako jsou CATL, LG, či BYD. Jeho zcela revoluční technologie se totiž vymyká klasickým schématům zahrnujících kapacitu baterie, či nutnost pravidelného dobíjení. Má však něco takového šanci na úspěch?

Revoluční samonabíjecí baterie

Tým inženýrů z americké Utažské univerzity pracuje na mimořádné ambiciózním projektu v podobě zcela nového typu baterie. Ten nám i přes nevalný vzhled prvního prototypu představuje cestu, již se dost možná budeme v rámci budoucího vývoje baterií ubírat.

Skutečně revoluční je především technologie jejího dobíjení, při kterém není zapotřebí připojení jakýchkoliv externích zdrojů. Baterie je totiž sama schopna produkovat elektrický proud pouze za pomoci změn v okolní teplotě a následně se dobíjet.

Tým tento typ klasifikuje jako pyroelektrochemický článek, jehož součásti jsou děleny kompozitními pyroelektrickými materiály, vytvořenými z porézního polyvinylidenfluoridu a nanočástic titaničitanu barnatého. Princip lze pak jednoduše vysvětlit tak, že během prudších nárůstů a poklesů okolních teplot dochází ke změně polarizace oněch pyroelektrických materiálů, což má za následek pohyb iontů a generování malých elektrických polí uvnitř baterie.

Čtěte také: Programovatelná kapalina? Harvardští vědci hlásí významný objev

Řešení pro malé a pasivní součástky

Prototyp je ovšem momentálně pouze ve fázi ranného vývoje a skrze popsanou technologii je schopen generovat pouze minimální množství energie. Přesněji pak pouhých 100 mikrojoulů na centimetr čtvereční, což může v dnešní době ponejvíce stačit pouze určitým druhům IoT zařízení, jako jsou například mikrokontrolery, či senzory.

Ač byla tedy tato baterie prozatím testována pouze v laboratorních podmínkách, mnoho vědců z celého světa již nyní projevuje zájem o provedení nových experimentů a následnému započetí vývoje prvních komerčních typů. S postupným vývojem této technologie a možnostmi její implementace do každodenně používaných zařízení bychom se na tomto poli možná brzy mohli dočkat další revoluce.