Umělá inteligence hraje v životě člověka důležitou roli
Právě díky pandemii nemoci Covid-19 de facto klíčovou
Co nás v nejbližší době čeká a nejspíš nemine?
O umělé inteligenci toho bylo napsáno mnoho. Pokud se podíváte na Wikipedii, dozvíte se, a teď citujeme, následující: „Umělá inteligence (anglicky artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů řešících komplexní úlohy například z oblastí logistiky, robotiky, zpracování přirozeného jazyka, či zpracování velkých objemů dat.“
Zásadní vliv v lékařství
Velmi zjednodušeně jde o ucelenou soustavu pokročilých algoritmů, která má (přeneseně) myslet a v určitých ohledech i konat za člověka. S její adaptací se setkáváme v bankách, v automobilovém průmyslu v medicíně apod. Ještě pořád se však nacházíme ve fází nejrůznějších pokusů – omylů (viz autonomní řízení elektrických vozidel atd.).
A jak že to souvisí s nemocí Covid-19? Odpověď by se dala rozdělit na dvě části ve stylu „před a po“. Zatímco před vypuknutím pandemie byl její dopad v některých ohledech zpochybňován, nyní se ukazuje (nejen díky nejrůznějších „chytrých“ modelech a predikcích), že strojové učení a umělá inteligence může hrát i klíčovou roli v bojích proti nejrůznějším virovým epidemiím i do budoucna.
Svým způsobem je to jistě bizarní, protože Orwellovský svět snad nechce nikdo, ale v například Spojené státy používajípokročilé inteligentní systémy třeba v dronech k detekování nemocí (v tomto případě zmíněný Covid-19) stejně jako kontrolují dodržování pravidel (roušky, respirátory, vzdálenost osob apod.).
Jde v podstatě o „počítačový zrak“, který dokáže situaci monitorovat a rozpoznávat lidské subjekty nejen na základě jejich tělesné teploty, ale i díky funkci rozpoznání obličeje. Takto získané informace pak slouží příslušným orgánům k vyhodnocení, simulacím a vytyčení dalších plánů nebo cílů.
Sociální transformace
Umělá inteligence se více integruje i v behaviorálních vědách, nejen teoreticky, ale i prakticky. Způsob, jakým žijeme, socializujeme se a pracujeme, se v loňském roce naprosto dramaticky změnil. Spousta společností zanikla, jiné se přeorientovaly pouze na digitální platformu (některé vykázaly i meziroční růst v desítkách procent!).
Nástroje umělé inteligence umožňují e-shopům, firmám i korporacím de facto „samoobslužný“ přístup ve vztahu k zákazníkům, pracovníkům nebo jednotlivcům. Podniky, které před pandemií s touto digitalizací váhaly, už pochopily, že pakliže dochází k takovému citelnému zásahu do života člověka, je potřeba využít veškeré dostupné technologie a jít dál.
Vědci a odborníci v tuto chvíli vytváří nejrůznější prediktivní algoritmy. Hlavním smyslem těchto nástrojů je pokud možno zabránit dalším budoucím nejen epidemiologickým, ale i přírodním katastrofám a pokud možno aktivně mapovat jakékoliv potenciální krizové situace, které by mohly existenci člověka fatálně ovlivnit.
Čím dál větší nasazení umělé inteligence probíhá v bankách (kvůli bezpečnosti). Velká očekávání panují v automobilovém průmyslu (plně autonomní systémy), v dopravě (samořídící tramvaje) nebo v rámci mobilních technologií (chytré telefony). Drtivá většina z těchto věcí se v roce 2022 pravděpodobně nestane, ale přesto je trend jasně daný. Doufejme jen, že člověku ku prospěchu.