Inženýři představili inovativní koncept biohybridního robota
Ten je mimo elektroniky ovládán živým organismem v podobě hub
Jak dokáže takový robot vlastně fungovat?
Výzkumný tým z Cornellské univerzity v New Yorku před pár dny představil vlastní ojedinělou koncepci robota, jež v sobě bok po boku snoubí technologii a jednoduché živé organismy. Jejím účelem pak není nic menšího, než zkoumání toho, zda je v budoucnu možné nahradit umělé neurální sítě za intuitivnější alternativy.
Mnozí odborníci se navíc shodují, že právě „biohybridé“ jako je tento mohou předznamenat revoluci nejen ve výrobní udržitelnosti, ale i funkčnosti jako takové. Informuje o tom univerzita na svých oficiálních webových stránkách.
Biohybridní robot, který odstartuje revoluci?
I přes rychlý vývoj robotiky a neustálé inovace stále nedokážeme uspokojivě napodobit pohybové vlastnosti lidí. Navzdory mnoha úspěchům a stovkám modelů zůstává tento cíl nedosažen. Zatímco někteří věří, že za to mohou primitivní konstrukce, jiní se domnívají, že umělé neurální sítě a umělá inteligence člověka nikdy zcela nenahradí. Pro otestování této teorie vznikly projekty tzv. „biohybridů“.
Jedním z posledních představených je kupříkladu prozatím bezejmenný pavoučí robot, zkonstruovaný výzkumným týmem z Cornellské univerzity v americkém New Yorku. Jak již z názvu kategorie vyplývá, jeho unikátnost tkví v začlenění živého organismu do mechanických systémů a řídících technologií. Pochopitelně se však nabízí otázka, jak se týmu podařilo udržet ony živé součásti, po delší dobu schopné plnohodnotné funkce. Odpověď je pak překvapivě jednodušší, než by se dalo čekat – houby.
Zatímco mnohé předchozí výzkumy pohořely na snahách o zapojení svalových či nervových tkání do svých konceptů, tento tým využil zcela jiného a inovativního materiálu v podobě podhoubí. Tato část takřka všech známých pozemních hub je totiž oproti jiným organismům extrémně odolná a dokáže růst i ve velmi náročných podmínkách. Zároveň je však velmi univerzální ve schopnosti reagovat na různorodé biologické a chemické signály.
Výzkumníci z Cornellské univerzity nechali podhoubí kontrolovaně prorůst již připravenou elektronikou robota, díky čemuž mohli účinně testovat možnosti přijímání a interpretace jím vysílaných signálů. Ty se pak mohou lišit v závislosti na okolních podnětech jako je teplota, vlhkost vzduchu, či v tomto případě, světlo. Pro zkušební účely byly sestaveny dva modely robotů, přičemž jeden byl vybaven koly a druhý sadou nohou.
Konečné výsledky pak prokázaly, že skrze reakce na ultrafialové záření, lze snadno oba modely rozpohybovat a následně opětovně vypnout. Přestože se prozatím jedná pouze o velmi malý krok na pravděpodobně velmi dlouhé, ale o to ambicióznější cestě, lze odhadovat že budoucí zapojení obdobné technologie do projektů může být skutečně cestou, k posílení živých, či přímo lidských reakcí u robotů. Pro začátek však vědci plánují využití biohybridů pouze v zemědělství.