5 přelomových technologií, které změní svět v roce 2023

Loňský rok přinesl skutečně mnoho technologických inovací
Které z nich však byly ty vůbec nejzásadnější
Těchto 5 přelomových technologií mohou v letošním roce změnit svět

Nalijme si čistého vína, rok 2022 nebyl pro mnoho z nás vůbec jednoduchý, ale technologičtí nadšenci na něm přesto mohou hledat i pozitiva. Vlastně poměrně velké množství pozitiv. Magazín MIT Technology Review, který proslulá univerzita MIT vlastní, vybral 10 přelomových technologií z loňského roku, které mají hrát velkou roli v roce 2023, z nichž jsme vyselektovali 5 těch vůbec nejzajímavějších, jež se potencionálně mohou týkat i vás.

Umělá inteligence se štětcem v ruce

Do nedávné doby pro nás byla umělá inteligence velmi abstraktní pojem. Tu a tam jsme si o této technologii přečetli v odborných magazínech nebo si její existenci připomínali katastrofickými filmy, které byly plné zlých, červeně blikajících robotů. První verze DALL-E spatřila světlo světa již v roce 2021, ale skutečná vlna zájmu široké veřejnosti se strhla až po spuštění druhé generace, tedy DALL-E 2 v dubnu roku 2022. Uzavřená beta softwaru, za kterým stál Elon Musk a Sam Altman, budila úžas a hrůzu najednou. Grafičtí designéři se náhle začali bát o své pozice a měli pro to dobrý důvod.

Princip je jednoduchý – do textového řádku zadejte krátký popis vaší představy a nechte umělou inteligenci vygenerovat čtyři různé alternativy. Pokud svou myšlenku vystihnete přesně, jistě nebudete z výsledku zklamáni. Tvoření hezkých obrázků je však pochopitelně jen špička ledovce a slouží jako demonstrace toho, co některé technologické společnosti drží v rukou. Za zmínku rozhodně stojí ještě nedávno spuštěný chatbot s označením ChatGPT, který má rovněž na svědomí OpenAI.

Vzdálené galaxie jako na dlani

Snímky, které znal během několika hodin celý svět. V prosinci roku 2022 byl do vesmíru vypuštěn dosud největší teleskop, který byl pojmenován podle bývalého a dnes již zesnulého ředitele NASA, Jamese Webba. Jeho vývoj trval několik dekád a ve výsledku je přibližně stonásobně výkonnější, než jeho předchůdce – Hubbelův vesmírný teleskop. Ten navíc disponuje speciální technologií pro detekci infračerveného záření, což posouvá možnosti a kvalitu výsledných fotografií na zcela novou úroveň.

Ve spojení s enormními rozměry hlavního zrcadla vědci věří, že dokážou nahlédnout až do dob vzniku vesmíru, kdy se formovaly první hvězdy a galaxie. Životnost teleskopu se odhaduje přibližně na 20 let, takže o tapety na plochu počítačů a telefonů nebudeme mít nějakou dobu nouzi.

Editace genů pomocí metody CRISPR

Loňský rok byl pro obor genového inženýrství zcela neopakovatelný. Žena z Nového Zélandu podstoupila léčbu úpravou genů, jejíž účel bylo trvalé snížení hladiny cholesterolu v krvi. Pacientka měla předpoklady k těmto komplikacím dědičné a proto se vědci rozhodli experimentální léčbu zahájit právě na ní. A s úspěchem!

První pokusy se zaměřovaly na vzácné genetické poruchy, nicméně léčba vysokého cholesterolu má samozřejmě mnohem širší využití. Tato konkrétní léčba se zakládá na formě „CRISPR 2.0.“, která je narozdíl od předchozích metod výrazně bezpečnější – nejedná se o pouhé odstraňování konkrétních genů (přičemž riziko spočívá v nenávratné eliminaci některého z důležitých prvků DNA), ale ve výměně jednotlivých genů za jiné.

Transplantace zvířecích orgánů

Ve zdravotnictví ještě chvíli zůstaneme. Jistě jste zaznamenali zprávu z kraje roku 2021 ohledně transplantace prasečího srdce do těla člověka. Sedmapadesátiletý David Bennett přežil s cizím orgánem přibližně 2 měsíce, ale přesto se jedná o neuvěřitelný pokrok. Naše tělo se totiž jiné než lidské tkáni statečně brání a odmítá ji přijmout za vlastní. U prasečího srdce byl například problém s cukry na povrchu tohoto orgánu, na které obranyschopnost našeho organismu reaguje poměrně bezpodmínečně.

Účinou metodou se ukázala být úprava DNA prasat, jejich orgány jsou v konečném důsledku kompatibilní s lidským tělem. V budoucnu by tak mohly existovat farmy zvířat za účelem „šlechtění“ orgánů v případě potřeby transplantace a jejich dostupnost by tak výrazně stoupla.

Čipy, které ovládnou svět

Velkým tématem minulého roku byly také čipy založené na otevřené architektuře RISC-V. Původně se jednalo o projekt kalifornské univerzity v Berkeley, který měl za úkol vyřešit problémy spojené s kupováním „hotových“ čipů od společností jako je Intel nebo ARM (mezi něž se řadí především vyšší cena, často zbytečná složitost architektur atp.).

Čtěte také: Muž napsal knihu s pomocí umělé inteligence. Zabralo to pouhých 72 hodin

RISC-V je otevřený standard, který může k návrhu čipu použít kdokoliv a zcela zdarma. Ačkoliv se na tomto projektu pracuje již od roku 2010, právě minulý rok pro něj byl jedním z těch nejdůležitějších. Společnost Intel v únoru oznámila vznik fondu v hodnotě jedné miliardy dolarů, který má podpořit společnosti vyrábějící čipy RISC-5, což pochopitelně strhlo vlnu pozornosti. Momentálně se začínají čipy s touto architekturou vyskytovat v menších hardwarech (např. sluchátka, pevné disky atp.), ale odborníci předpokládají, že za několik let ovládne tento smělý projekt v podstatě celý trh.

Která z těchto přelomových technologií má podle vás největší přínos a proč? Napište nám do diskuze pod článkem.