Budoucnost dopravy, nebo fikce? Postavit Hyperloop zatím není v lidských silách

Hyperloop je vnímán jako cestování budoucnosti
Technologie slibuje ohromnou rychlost, úsporu času i energie
Vývoj ďábelsky rychlé kapsle však dostává trhliny

Uběhla celá řada let a tato papírově skvělá idea je stále – jak se říká – v plenkách. Přesto si přední světové i české kapacity od Hyperloopu i nadále slibují relativně nízkou energetickou náročnost, časovou úsporu a samozřejmě rychlost.

Přeprava lidí v kapslích speciálním tubusem je jedním z možných řešení, jak významně posunout přepravu osob na zcela novou úroveň, to bez debat. Problém je však vlastní realizace vs. stávající technologie vs. finance, a to je aspekt, který veškeré potenciální benefity v praktické rovině sráží.

Je Hyperloop jen vize?

Princip zařízení je alespoň na papíře prostý. Důležitou součástí je tunel. V něm se totiž může kapsle s cestujícími pohybovat velmi rychle a bezpečně. Rychlost a pohyb jsou vyvinuty díky elektrickému pohonu, magnetické indukci a vakuovému prostředí, takže odpadává tření.

Jinými slovy elektrický motor vytváří lineární pohyb (nikoli rotační, což je poměrně zásadní – pozn. redakce). Mimoto se v podobných mutacích tato technologie v dopravě využívá již nyní.

Čtěte také: První lidé otestovali vysokorychlostní Hyperloop, který má jezdit přes 1 200 km/h

Praktické testy dávaly naději

Komu by se nechtělo cestovat rychlostí přes 1 200 km/h? Kouzlo Hyperloopu je v překonávání ohromných vzdáleností rychlostí blesku. V tomto ohledu v minulosti omílaný „spoj“ mezi Brnem a Prahou působí až úsměvně, ale urazit tuto vzdálenost za 15 minut bychom bez debat brali všemi deseti.

V tento okamžik je důležité pouze to, že první test s lidmi na palubě před pár lety proběhl. Sice jen na 500metrové trati v Nevadě, takže na rychlost zvuku zapomeňte, ale pointa je jinde. Smyslem pokusu bylo zjistit, jak celý systém funguje v praxi. Kapsle v tubusu zvládla vyvinout maximální rychlost 172 km/h.

Jen „sisyfovský“ sen?

Ještě než začnete jásat, je potřeba zvážit jeden důležitý prvek. Aby byl Hyperloop smysluplný a našel velké uplatnění, musí bezpodmínečně zvládnout přepravit velký počet osob. Ano, v budoucnu se počítá s kapslemi pro 30 cestujících, ale pak nastupuje neúprosná matematická přímá úměra.

Čím více kapslí, tím vyšší pořizovací náklady. A když si to v hlavě jen tak naslepo promítnete, tak průměrný evropský stát bude mít velký problém takový spektákl zafinancovat.

Hyperloopové šílenství utichá

Nově postupně vyplouvají na povrch i jiné znepokojivé informace. Čím dál více zpočátku nadějných startupů v souvislosti s Hyperloop končí nebo se přeorientovává jinam.

Počáteční boom z roku 2013, který v podstatě odstartoval Elon Musk se svojí vrtařskou společností The Boring Company, jež má například na svědomí skvělý Tesla Loop v Las Vegas, vystřídalo velké vystřízlivění. „I přes veškerou snahu a úsilí posunout tento projekt směrem ke komercializaci, jde spíše o sisyfovský úkol,“ myslí si expert Craig Hodgetts.

„Strávili jsme spoustu let přesvědčováním sami sebe, že všechny parametry projektu jsou na dosah, že to není fantazie, přesto jde o vizi, která se nemusí uskutečnit,“ dodal ještě.