Byly spatřeny neobyčejně jasné supernovy. Pomůže to odhalit jejich tajemství?

Odhalení tajemství extrémně jasných supernov může být na dosah
Nově zveřejněná studie vzbuzuje nemalé naděje
Co o tom víme?

Tým astrofyziků z americké Cornellské univerzity před pár dny zveřejnil rozsáhlou studii, zabývající se možným způsobem vzniku a „pohonu“ extrémně jasných supernov. Právě ty jsou totiž pro své vlastnosti a mimořádné množství vyprodukované energie, již po dlouhá léta terčem mnoha dohadů a hypotéz ze stran profesionálních vědeckých obcí. Může se však skutečně jednat o všemi očekávaný průlom?

Nejjasnější exploze ve vesmíru

Jen málo oblastí lidského bádání je natolik fascinujících a zároveň tajemných jako právě nezměrný a pro nás v podstatě stále neznámý vesmír. Právě to je také důvodem proč se k němu po celé generace upírají oči a mysli bezpočtu vědců, s cílem odhalit to, co nikdo před nimi. Nakolik se však může zdát, že vše v něm obsažené je již v dnešní době možné vysvětlit, opak je pravdou. Černé díry, temná hmota, či stovky a tisíce nespecifikovatelných objektů jsou tak jen pomyslnou špičkou ve snahách o pochopení jeho celkového fungování. Zdá se však, že na jednu z těchto nesčetných záhad možná konečně máme odpověď.

Dvojice astrofyziků z Cornellské univerzity v americkém New Yorku totiž před pár dny uveřejnila finální verzi své studie, zabývající se problematikou dlouho zkoumaných extrémně jasných vesmírných úkazů v podobě masivních supernov. Ty jsou mnohými považovány za vůbec nejzářivější pozorovatelné objekty, při čemž mají být schopny dosáhnout jasnosti deseti až sta našich domovských hvězd. Možné odpovědi se však napříč vědeckými obcemi velmi liší a dosud nebylo dosaženo uceleného vysvětlení, vzniku a fungování těchto podobných jevů.

Ona nová studie pak přichází se zcela novou variantou, hovořící o možností „napájení“ těchto supernov, prostřednictvím extrémně nabitých energetických „kokonů“, schopných po několik dní uvolňovat mimořádné množství záření. Jejich vznik je pravděpodobně podmíněn dobře známému procesu vzniku supernov, poté co se hvězdy na konci svého vesmírného života zhroutí sami do sebe a uvnitř vlastního těla začnou z okolního materiálu vytvářet ohromný a velmi rychle rotující disk, schopný vytvářet neuvěřitelně silná elektrická a magnetická pole. Právě ta pak slouží k akumulaci okolních plynů v blízkosti nově vzniklé černé díry či neutronové hvězdy. Přestože se však jedná o relativně pochopitelné vysvětlení, pokračovaní tohoto procesu zůstává záhadou.

Čtěte také: Vzrušující budoucnost vesmírné turistiky. Dočkáme se letenek pro „běžné občany“?

Komplexní počítačové simulace

Navzdory mnoha neznámým se zmiňovaní astrofyzici rozhodli v rámci své studie rozhodli k detailní rekonstrukci oněch finálních fází masivních extrémně jasných supernov, skrze množství počítačových simulací a matematických modelů. Kupříkladu tak dokázali pozorovat postup energetických výtrysků (vznikajících během zhroucení), střetávajícími se se zbytkem simulované hvězdy, jenž v ní dokázali zanechat jakési trhliny, jimiž následně došlo k rozpínání mohutného zářivého energetického kokonu směrem ven. Onen jas dle simulací pochází právě z jeho okrajových částí, jimž jsou vystavovány okolní objekty a jiná potenciální paliva. V tomto popsaném vrcholném stavu by pak doba nejjasnější záře supernovy měla přetrvat po několik dní či týdnů.

Celý scénář je však alespoň prozatím brát za pouhou hypotézu a nelze jej tak považovat za spolehlivé vysvětlení této dlouholeté záhady. Budoucí pozorování těchto velmi výrazných, avšak neméně vzácných jevů, by však dle vědců mohlo vést k jejímu definitivnímu potvrzení. Zvláště pak v případě, kdy budou v oblasti pozorovány náhlé nárůsty rentgenového záření spolu s rychle se pohybující „skořápkou“ materiálu oddělujícího se od hvězdy.