Na Marsu bylo objeveno enormní množství vody. Začnou nové vesmírné závody?

• Je na planetě Mars skutečně voda a je ji dost?
• Vědci ji prý objevili na rovníku
• A není ji zrovna málo

Kdykoliv se mluví o možnosti výskytu mimozemského života (mimo planetu Zemi) v naší sluneční soustavě, jako první každého z nás nejspíše napadne náš blízký planetární soused, Mars. Na něm byl už dříve prokázán výskyt vody v podobě stále zmrzlých polárních čepiček. Dle nejnovějších údajů zaznamenaných sondou MARSIS, agentury ESA (Evropská Vesmírná Agentura), by se voda mohla vyskytovat i v blízkosti samotného rovníku planety.

Oživení staré spekulace kolem Marsu

První průzkumy povrchu Marsu pomocí sondy MARSIS proběhly již roku 2007. Tehdy byla právě v blízkosti rovníku Rudé planety nalezena více než dvoukilometrová ložiska neznámého materiálu, jež byl na radaru relativně průhledný a měl malou hustotu.

Již před více než patnácti lety se tak spekulovalo o možné mase zmrzlé vody na povrchu Marsu. Přesto se vědecká obec více přikláněla k tomu, že se jedná o usazeniny v podobě prachu, sopečného popelu, nebo sedimentu.

---

Čtěte také: ESA se chystá na Venuši. Čeští vědci mají na starosti „mozek sondy“

---

Led a prach

Data získaná z nejnovějšího průletu sondy nad formací zvanou Medusae Fossae (v blízkosti hory Olympus Mons) naznačují, že se zde pod nánosem prachu a popela nachází několikasetmetrová vrstva ledu.

Dle autora původní studie z roku 2007, Thomase Watterse, může celková tloušťka této masy dosahovat skoro 4 kilometrů. Zároveň vyjadřuje své nadšení nad tím, že radarové signály vyslané k oné formaci vracejí stejné výsledky jako ty, jež byly vyslány k polárním čepičkám Marsu.

Využití lidskými posádkami

Mnoho plánovaných vesmírných misí (například Artemis agentury NASA) si klade za cíl dostat lidskou posádku na povrch Marsu. S tím však přichází mnohé problémy, ať už se zásobováním, či samotnou dopravou. Právě prvnímu zmiňovanému by tak vodní led v takto příhodné lokalitě mohl významně pomoci.

Takto ohromná masa ledu by mohla posloužit k dlouhodobému získávání pitné vody a tím usnadnit vznik lidských výzkumných stanic a budoucích sídel. Dle ESA však bude trvat nejméně několik desítek let, než se bude možné skrze usazeniny k onomu ledu dostat.