Nedostatek čipů prý potrvá roky. Proč může být automobilka Tesla vysmátá?

Automobilový průmysl se z polovodičové krize jen tak nedostane
Situace se prý nezlepší dříve než v roce 2024
Proč je teď Tesla na koni a má konkurenční výhodu?

Automobilový průmysl si prochází nejhorším obdobím za poslední dekády, to je zcela jasné. Z jedné strany jsou automobilky nuceny přejít k čistším elektromobilům, z druhé je ovlivňuje nedostatek polovodičových součástek, ale nejen jich. Koronavirus, invaze Ruska na Ukrajinu, a nejen tyto události se podepsaly na tom, že během pár let mohou některé známé automobilky skončit v propadlišti dějin.

Všechno to začalo s Covidem-19

Někteří však na situaci vydělají, protože byli skoro až nečekaně připraveni nebo možná měli štěstí. Vyberte si. Jedním takovým výhercem by měla být Tesla, nebo resp. už nyní je. Její tým dokázal velice rychle zareagovat a přejít na funkční řešení, což je obecně v byznysu jedním z klíčových parametrů úspěchu – umět se adaptovat.

Každopádně nejprve je potřeba se podívat na to, kde to všechno začalo a kdy to všechno „skončí“. Jak asi tušíte, před dvěma lety přišel Covid-19 a změnil celý svět k nepoznání. Tehdy automobiloví výrobci udělali snad nejhorší možné rozhodnutí, a sice přestali odebírat čipy a objednávat nové, když nemohli vyrábět nová auta kvůli přerušené výrobě.

Čtěte také: Jak se vyrábí čipy? A proč není jednoduché postavit novou továrnu?

Na nedostatek čipů doplatily automobilky

A zde to všechno odstartovalo. Prodávalo se méně vozů a státní podpory navíc pomohly až nečekaně rychle obnovit výrobu, jenže najednou nebylo kde na trhu brát čipy, které si automobilky nevyráběly samy a ještě k tomu potřebovaly pro své již navržené vozy starší typy mikročipů. Ty se vyrábí v továrnách 10 až 30 let starých.

Během lockdownu byli lidé doma a vzrostla poptávka po elektronice, která samozřejmě využívá nejmodernější čipy ve velkém, a tak se výrobci polovodičů začali přeorientovávat a vypadlou poptávku od automobilek po starých procesorech vyplnili právě novějšími komponentami. Navíc z pohledu technologických inovací chce každý vyrábět spíše to, co bude potřeba i v příštích letech, než udržovat výrobu zastaralých součástek či dokonce stavět novou továrnu na staré čipy, které budou za pár let nepotřebné.

Automobilky tedy dostaly ohromnou facku. Tedy ti výrobci aut, kteří se spoléhali na externí dodavatele a čistě na to, že vezmou, co je k dispozici. Nedostatek čipů představoval problém, kdy chybělo asi 10 % polovodičů. Pokud by to bylo více, tak by asi některé automobilky dlouho neváhaly a přemýšlely o stavbě vlastní továrny či vývoje vlastních čipů, jenže ani jedno není vůbec jednoduché. Postavit továrnu na čipy trvá nejméně 2 roky, nemluvě o vývoji takové součástky.

Kdy skončí nedostatek polovodičových součástek?

Jak uvádí server NextBigFuture, tak nedostatek čipů může trvat nejméně do roku 2024, než se všechno takříkajíc dožene nebo vrátí zpátky do starých kolejí. Jenom pro představu, v roce 2017 bylo dost čipů pro výrobu 95 milionů aut, ale v roce 2021 už jen 71 milionů aut, protože se počet čipů využívaných ve vozech zdvojnásobil a výroba na to nestihla zareagovat, resp. výrobci aut a jejich kontrakty.

Čtěte také: Tesla Dojo je superpočítač, který má odstartovat revoluci na poli umělé inteligence

Tesla si dokázala se situací poradit

Kdo ovšem dokázal na situaci rychle zareagovat, byla Tesla. Ta totiž dokázala přepracovat celý koncept toho, jak využívá mikročipy ve svých autech. Jen firmware byla schopna přepsat během pouhých 2 týdnů pro každý nový čip, který potřebovala využít. A hlavně, např. v Modelu S využívá 20 čipů mikrokontroléru místo 80 MCU komponent, které obvykle používají vozy jiných značek. Takže pak má dostatek polovodičů pro 4 auta místo pouhého 1 vozu.

Samozřejmě situace je mnohem komplikovanější, ale Elon Musk aspol. jsou v této polovodičové krizi očividně těmi, kdo tahají za delší konec provazu. Pomáhá jim k tomu i samotný způsob výroby elektromobilů, kdy 100 % všech testů v jejích Gigafactory je automatizováno pro každé auto, takže pak mohou pomocí softwarových změn velice jednoduše a rychle uzpůsobit výrobu tak, že se v jedné várce vozů budou využívat jiné čipy než ve várce druhé, třetí, apod.

Za všechno pak mluví využívání Tesla procesoru s AI, tedy umělou inteligencí, který je řídící jednotkou v jejích vozech a který už si umí sám řídit všechny procesy z mikročipů. Využívá přitom levné mikrokontroléry, senzory, a další čipy, které vyjdou maximálně na pár dolarů a jsou na trhu dostupnější. Naopak nevyužívá např. LIDAR či řídící jednotky zvlášť pro např. asistenční systémy, čímž dokáže značně ušetřit a ještě lépe zvládat situaci s nedostatkem čipů.