Tolik podobná Zemi. Astronomové objevili potenciálně obyvatelnou planetu

Vědci hlásí objev Zemi podobné exoplanety s možným výskytem života
Dle provedených pozorování se má nacházet v obyvatelné zóně své hvězdy
Co o tom vlastně víme?

Výzkumníci z vesmírné agentury NASA učinili ohromující objev v podobě desítky světelných let vzdálené potenciálně obyvatelné exoplanety. Ta se má údajně nacházet v obyvatelné zóně své domovské hvězdy a disponovat tak téměř ideálními vlastnostmi pro vznik života. Je však něco takového skutečně možné?

Možný výskyt kapalné vody

Jedním z největších a prozatím nejobtížnějších cílů světových výzkumných agentur zabývajících se vesmírem je bezpochyby nalezení mimozemského života. Jakoby nám však nestačilo, že jsme v tomto ohledu dosud neprozkoumali ani vlastní sluneční soustavu, naše pohledy již začaly směřovat daleko dále, do hlubokého a neprobádaného vesmíru. Skvěle to pak dokazuje jeden z posledních objevů americké vesmírné agentury NASA, jež nám byl před pár dny představen.

Není jim samozřejmě nic menšího, než nově zpozorovaná exoplaneta Gliese 12-b nacházející se „pouhých“ 40 světelných let od Země v souhvězdí Ryb. Objevena pak byla pomocí moderního vesmírného dalekohledu TESS, přičemž bylo zjištěno, že se jedná o kamenné těleso s velikostí srovnatelnou se Zemí. Aby však podobností nebylo málo, tato exoplaneta se má údajně nacházet v obyvatelné zóně své domovské hvězdy, díky čemuž disponuje některými klíčovými vlastnostmi pro udržení, či dokonce vznik života.

Na druhou stranu se však výrazně liší v délce oběhu, jenž zde v porovnání s pozemským časem činí pouhých 12,8 dnů. To pochopitelně svědčí o výrazně menší vzdáleností mezi planetou a její hvězdou, což má vliv nejen na gravitaci, ale také energii, které je vystavena (dle vědců to má zde být až 160 % oproti Zemi). Zajímavá je ovšem povrchová teplota, jež má být na Gliese 12-b vyšší jen o zhruba 10 stupňů Celsia v průměru.

Čtěte také: Éra vesmírného cestování začíná. NASA vyvinula přelomový typ pohonu

Příliš vzdálený příslib

„Je vzrušující, nakolik je tato planeta velikostně a teplotně podobná nám dobře známé Zemi,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie, Thomas Wilson. Exoplanet jako je právě Gliese 12-b je dle jeho názoru velmi málo a obecně se nacházejí velmi daleko od sebe. Pro pozemské výzkumníky je tak velká vzácnost, že mohou jednu takovou zkoumat na vzdálenost „pouhých“ čtyřiceti světlených let a dozvědět se tak více o tamější atmosféře a klimatických podmínkách.

Přestože se však planeta nachází v již zmíněné obyvatelné zóně, je momentálně jen velmi obtížné určit, zda se zde skutečně nachází voda v takové formě, aby umožnila vznik života. Vědci si také v současnosti stále nejsou jisti povahou či dokonce existencí zdejší atmosféry a jakékoliv další úsudky tak stojí pouze na budoucím zkoumání. Téměř s jistotou však lze očekávat, že bude Gliese 12-b zařazeno mezi objekty s vyšší prioritou.

Nakonec je také nutno zmínit, že i přes to, že se 40 světelných let může zdát jako ideální vzdálenost pro dálkové zkoumání, na nějaké návštěvy či dokonce kolonizaci můžeme ještě na dlouhá léta zapomenout. Uvážíme-li totiž, že nejvzdálenější lidmi vytvořený objekt v podobě sondy Voyager 1 za takřka padesát let urazil asi 0,002 světelného roku (asi 23,3 miliardy kilometrů), jen cesta do nejbližší sluneční soustavy by jistě musela být otázkou mnoha generací.