Nově objevená galaxie zpochybňuje uznávané vědecké teorie

Astronomové hlásí mimořádný objev vzdálené rotující galaxie, jejíž vlastnosti a uspořádání nápadně připomínají naší domovskou Mléčnou dráhu. Zásadní je však její z pohledu vesmíru velmi nízké stáří, vzbuzující nejen nemalé množství otázek, ale především pochybností o dosud uznávaných teoriích vzniku samotného kosmu. Co vše o ní tedy zatím víme?

Unikátní vesmírný objev

Jen málokterá oblast lidského zkoumání nás dovede překvapit tak často jako právě vesmír, se svými nepočetnými taji a záhadami, nad nimiž mnohdy zůstává rozum stát. Jednou z těch nejožehavějších je pak již od počátku věků bezpochyby právě ta, jež dala vzniknout všem ostatním a nezabývá se tak ničím menším, než právě vznikem a formováním všeho známého i neznámého. Jakkoliv moc jsme však chtěli věřit v pravdivost četných, více či méně důvěryhodných domněnek a teorií, nyní se zdá, že vše může přeci jen být zcela jinak.

Na vině je nedávný objev extrémně vzdálené rotující galaxie REBELS-25, jenž byl dosažen nezávislými astronomy za pomoci mimořádně výkonného radioteleskopu ALMA, umístěného v chilské poušti Atacama. Právě tato na první pohled obyčejná galaxie pak měla během opakovaných pozorování zaujmout svou podobou a vlastnostmi, jaké se až nápadně shodují s naší domovskou Mléčnou dráhou. To by ovšem nebylo nutné považovat za jakkoliv zvláštní či anomální, nebýt jednoho podstatného rozdílu – stáří.

Takřka veškeré pozorovatelné galaxie, včetně právě zmíněné Mléčné dráhy, totiž postupně dosáhli své současné podoby během miliard let chaotického vývoje, jenž je astronomy běžně pozorován u velmi vzdálených objektů z počátku vzniku vesmíru. REBELS-25 však nečekaně tato data zpochybňuje a i přes stáří „pouhých“ 700 milionů let svou rotací i strukturou odpovídá svým zmiňovaným příbuzným.

---

Čtěte také: Sluneční erupce se řítí na Zemi, může způsobit škody i polární záři

---

Zpochybnění současných teorií

Vzhledem k nepochybně anomálním vlastnostem REBELS-25 není žádným překvapením, že je vědeckou obcí právem považována za vůbec nejvzdálenější rotující galaxií, jaká kdy byla objevena. Mnozí astronomové pak předpokládají, že právě struktury jako je tato, mohou značně zpochybnit současné, uznávané teorie nejen o vzniku solárních systémů a galaxií, ale i samotného vesmíru. To mimo jiné potvrdila také autorka původní studie, doktorandka z Leidenské univerzity Lucie Rowlandová.

Její tým ovšem není prvním, jenž tuto vzdálenou galaxii detekoval. Toto prvenství si může připsat předchozí pozorovací skupina, jež sice objev považovala za potenciálně velmi hodnotný a fascinující, avšak kvůli nedostatku přesných dat nebylo možné jejich práci posunout dál.