Léčbu rakovinu lze provést různými způsoby se značnou šancí na úspěch. Nemoc je však velmi nevyzpytatelná a zákeřná, takže se vědci intenzivně zabývají snahou detailně pochopit systémy, které v těle probíhají, v zájmu zlepšení metod používaných při léčení nemoci. Poslední studie ukazuje, že vědci posunuli výzkum opět o kus dál.
Paradoxní chování T-lymfocytů
Ve chvíli, kdy se nám do těla dostane nějaký virus či bakterie, přichází na řadu náš imunitní systém, který má za úkol tyto cizorodé buňky zlikvidovat. To samé platí pro rakovinu. Když se ale obranné buňky zvané T-lymfocyty setkají s rakovinotvornými, přestanou náhle svou funkci plnit a dále už s nemocí nebojují.
Rakovina se tak šíří v těle dál. Skupina vědců se zaměřila na otázku, proč se tomu tak děje. Kde je příčina toho, že buňky už nepracují správně? Na geneticky upravených myších proto provedli experiment, ve kterém porovnali, jak různé reakce T-lymfocytů na bakteriální nákazu a na rakovinu. Pokus přinesl zajímavé výsledky, jak píší vědci server The Conversation.
Porovnání genetické informace obou skupin lymfocytů odhalilo, že při setkání s rakovinou dochází po 6 až 12 hodinách k tomu, že se v buňkách mění geny a tyto změny pak způsobují neschopnost bránit se nádoru. Pozoruhodné je, že po vyjmutí z nakaženého těla a přesunu do zdravého prostředí zůstaly lymfocyty i nadále neaktivní.
Obranný mechanismus člověka je tedy zablokován hned od začátku nákazy. Vědci nyní dál pokračují ve výzkumu a doufají, že se jim podaří odhalit způsob, který by umožnil buňky znovu nastartovat, aby s rakovinou bojovaly dále a bylo možné čelit nemoci mnohem efektivněji.