Revoluce v cestování aneb Proč chtít futuristický Hyperloop v Česku?

Hyperloop je vnímán jako cestování budoucnosti
Slibuje ohromnou rychlost, úsporu času i energie
Co o ďábelsky rychlé kapsli víme a proč chtít Hyperloop v Česku?

Momentálně je celá idea víceméně v plenkách, ale přeprava lidí v kapslích tubusem Hyperloop je jedním z možných řešení, jak významně posunout přepravu osob na zcela novou úroveň. Přední světové i české kapacity v oblasti technologií a dopravy si od něj slibují relativně nízkou energetickou náročnost, časovou úsporu a samozřejmě rychlost.

Jak Hyperloop funguje?

Princip zařízení je alespoň na papíře prostý. Důležitou součástí je tunel. V něm se totiž může kapsle s cestujícími pohybovat velmi rychle a bezpečně. Rychlost a pohyb jsou vyvinuty díky elektrickému pohonu, magnetické indukci a vakuovému prostředí, takže odpadává tření.

Jinými slovy elektrický motor vytváří lineární pohyb (nikoli rotační, což je poměrně zásadní – pozn. redakce). Mimoto se v podobných mutacích tato technologie v dopravě využívá již nyní.

Čtěte také: První lidé otestovali vysokorychlostní Hyperloop, který má jezdit přes 1 200 km/h

První test už proběhl

Komu by se nechtělo cestovat rychlostí přes 1 200 km/h? Kouzlo Hyperloopu je v překonávání ohromných vzdáleností rychlostí blesku. V tomto ohledu v minulosti omílaný „spoj“ mezi Brnem a Prahou působí až úsměvně, ale urazit tuto vzdálenost za 15 minut bychom bez debat brali všemi deseti. Ale k tomu se ještě dostaneme.

V tento okamžik je důležité pouze to, že první test s lidmi na palubě již proběhl. Sice jen na 500metrové trati v Nevadě, takže na rychlost zvuku zapomeňte, ale pointa je jinde. Smyslem pokusu bylo zjistit, jak celý systém funguje v praxi. Kapsle v tubusu zvládla vyvinout maximální rychlost 172 km/h, ale to je jen začátek.

Úspěch nebo průšvih?

Ještě než začnete jásat, je potřeba zvážit jeden důležitý aspekt. Aby byl Hyperloop smysluplný a našel velké uplatnění, musí bezpodmínečně zvládnout přepravit velký počet osob. Ano, v budoucnu se počítá s kapslemi pro 30 cestujících, ale pak nastupuje neúprosná matematická přímá úměra.

Čím více kapslí, tím vyšší pořizovací náklady. A když si to v hlavě jen tak naslepo promítnete, tak průměrný evropský stát bude mít velký problém takový spektákl zafinancovat, a to platí i pro Českou republiku. To de facto v kostce vysvětluje, proč nejspíš musel slavný „brněnský projekt Hyperloop v Česku“ k ledu. Na druhou stranu, i s nižší rychlostí, než jakou běžně dosahují dopravní letouny, je Hyperloop velmi šetrný k přírodě, a to se počítá.

Čtěte také: Hyperloop v Česku měl být hotová věc. Jak dopadl ambiciózní brněnský projekt?

Měl by Hyperloop v Česku smysl?

Rozhodně ano! Když na chvíli dáme stranou „má dáti – dal“, tj. kalkulace nákladů a propočet návratnosti, v případě Brna a Prahy jde o jednu z nejfrekventovanějších dopravních tepen u nás. Nasednout do kapsle a za čtvrt hodiny být v místě určení by se významně promítlo nejen do obchodu, ale i dalších odvětví.

Čas by najednou nehrál roli, kolikrát otravné cestování za prací by bylo minulostí. Jenže, pakliže by to bylo pouze pro bohaté nebo vyvolené, potenciální benefit by okamžitě „vyletěl komínem“…